Následky ekonomických sankcí namířených proti Rusku a výrazný pokles cen ropy na světových trzích v nedávné době jsou hlavními příčinami rychlého propadu hodnoty ruské měny.

To je převažující názor západních ekonomických odborníků, na něž se odvolávají světová média. 

Ekonomická agentura Bloomberg uveřejnila v úterý přehlednou tabulku s grafem, který znázorňuje souvislost strmého pádu ruského rublu a světových cen ropy během druhé poloviny letošního roku, z níž vyplývá, že hodnota ruské měny a ceny ropy se prakticky kopírují. 

Na stabilní úrovni se držel rubl až do poloviny letošního roku. V polovině července ale světem otřáslo sestřelení malajsijského civilního letadla nad východní Ukrajinou, což se obecně připisovalo na vrub jednotkám tamních proruských povstalců, ačkoli definitivní výsledky vyšetřování zatím zveřejněny nebyly. 

V důsledku toho 30. července Evropská unie a Spojené státy přijaly nové ekonomické sankce namířené proti Rusku, které už neměly být jen kosmetické, jako ty předchozí, ale byly konstruovány tak, aby v dlouhodobém výhledu opravdu zasáhly citelně ruskou ekonomiku. A ještě přísnější sankce schválily Spojené státy a Evropská unie krátce na to, 12. srpna. 

Od té doby, jak ukazují data agentury Bloomberg, se zřetelně propadá hodnota ruské měny a spolu s poklesem cen ropy na světových trzích dosahuje dnes méně než poloviny své původní hodnoty. 

Tento pro Rusko nepříznivý ekonomický vývoj ale možná ještě nekončí. Členové amerického Kongresu totiž o své vlastní iniciativě schválili nový návrh dalších ekonomických sankcí proti Rusku, zaměřených hlavně na oblast obrany, energetiky a bankovnictví. A prezident Obama dal prostřednictvím svého mluvčího najevo, že návrh zákona podepíše. 

„Prezident má v úmyslu podepsat legislativní návrh schválený v Kongresu,“ prohlásil na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu. 

Političtí pozorovatelé ve Washingtonu k tomu poznamenávají, že americký prezident Obama nemá v té věci na výběr, protože návrh uvedeného zákona prošel Kongresem prakticky bez jakékoli opozice. Jediné, co může namítat, je, že tuto záležitost ještě ani nestačil projednat s evropskými spojenci, kteří, jak známo, jsou vůči Rusku mnohem opatrnější. 

Americký ministr zahraničí John Kerry také hledá cestu ze slepé uličky a po úterní schůzce se svým ruským protějškem Lavrovem v Římě řekl, že sankce by bylo možné odvolat během několika dnů či týdnů, kdyby se pro to sám rozhodl ruský prezident Putin, a že Rusko prý v minulých dnech podniklo určité „pozitivní“ kroky. 

To se ale nejspíš dá vykládat jen jako hodně diplomatické vyjádření v podstatě velmi tvrdého postoje. 

A další sankce na Rusko asi dopadnou.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.