V roce 2015 očekáváme, že ropa Brent neporoste a zůstane v průměru okolo 65 USD za barel. Nízké ceny ropy nejsou nahodilou epizodou, ale trvalejším fenoménem. Střední Evropa má v tomto ohledu štěstí a patří k regionům, které mohou z nízké ceny ropy těžit. Je totiž čistým dovozcem ropy a tím je také největší obchodní partner – země eurozóny.

Nižší ceny ropy mohou na prvním místě podpořit reálné příjmy a spotřebu domácností. Jak se nižší cena ropy promítne do cen benzínu, však záleží i na specifikách místních trhů, podílu daní na celkové ceně a vlivu měnového kurzu. Cena ropy se promítá do cen benzínu ve všech středoevropských zemích v průměru zhruba s dvoutýdenním zpožděním, což je o týden později než v Německu. V Polsku a v Maďarsku vyvolá 15% pokles ceny ropy zhruba poloviční pokles cen benzínu (o 7 až 8 %). V Česku je to o něco méně. Finální dopady do peněženek domácností jsou největší v Maďarsku. Pro rok 2015 odhadujeme, že levnější ropa zvýší kupní sílu domácností nejvíce v Maďarsku (o 0,6 p.b meziročně). A to díky výraznějšímu dopadu cen ropy do benzínu a vyšší váze útrat za benzín ve spotřebitelském koši. V Česku odhadujeme příspěvek na + 0.2 p.b. (60 Kč/měsíčně).

Druhým blahodárným dopadem levné ropy je přímý pozitivní vliv na produkční schopnosti průmyslu. Zde ovšem nejsou efekty úplně jednoznačné. Historicky vzato působily ve střední Evropě pozitivně pouze poklesy cen ropy vyvolané nabídkovými šoky – vyšší těžbou ropy. A těch nebylo mnoho. Většinu volatility na trhu s ropou v minulosti obstarávala kombinace poptávkových šoků a spekulace. Pokud budeme věřit, že alespoň část dnešního propadu cen ropy je způsobena vyšší nabídkou, může to středoevropskému průmyslu přinést lehce kladné body. V součtu by se ale nemělo jednat o více než desetiny procentních bodů. Relativně nejvíce opět levná ropa pomůže v Maďarsku. Český spotřebitel v uplynulých dvou letech výrazně šlápl na brzdu. Nárůst nezaměstnanosti a dva roky poklesu reálné mzdy v řadě se odrazily v historicky nejvýraznějším propadu české spotřeby. Hlavním viníkem špatné nálady na českém pracovním trhu byl prudký propad domácích investic, a to v soukromém i veřejném sektoru.