Dnes časně ráno po devítihodinovém jednání ministrů financí eurozóny Schauble řekl, že i když záchranný fond (ESM) bude moci pomáhat přímo bankám, finální riziko spojené s půjčkou by měl nést vždy národní stát, aktuálně tedy španělská vláda. Podle strážce německé státní kasy se dá zajistit, aby finální riziko spojené s bankovní pomocí nesla národní vláda a kapitálová injekce do bank současně dál nepřifukovala národní vládní dluh.

Je ale jasné, že takové řešení má k eleganci hodně daleko. I když se formálně dluh španělské vlády nafouknout nemusí, v praxi záruky za bankovní pomoc současné věřitele Španělska poškodí a mohou čtvrtou největší ekonomiku eurozóny zbavit možnosti financovat se dál z trhu. Není tedy divu, že se včera španělské výnosy znovu přiblížily 7 %. Napětí nesnížil ani prezident ECB Draghi, který přislíbil, že centrální banka může udělat v případě dalšího růstu napětí a zhoršování ekonomického výhledu více. Neočekávám ani, že by mohlo pomoci dohodnuté rozvolnění rozpočtových cílů pro španělskou vládu, která by měla dostat deficit veřejných financí pod 3 % o rok později (do roku 2014). I když se jedná o krok správným směrem, hlavní problém při hašení akutních problémů je v tuto chvíli jinde.
 
Investoři mají strach z toho, že problémy bank budou dál padat čistě na hlavu národních států. Výroky Wolfganga Schaubleho ukazují, že tento strach je zcela na místě. Německo sice na posledním summitu pod tlakem kývlo na společnou pomoc bankám z ESM, vnitřně však se společnými zárukami smířené není. Čekají nás tak další napínavé týdny a měsíce, ve kterých může být pro Španělsko těžké udržet se na trhu (tedy alespoň bez přímé pomoci ECB). Klid může přinést až finální doladění detailů bankovní pomoci z ESM, které lze očekávat na podzim poté, co Evropská komise představí legislativní návrh společné bankovní regulace a dohledu.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny