Zato švýcarští centrální bankéři si dozajista oddychli. Od konce roku 2011 podobně jako Česká národní banka intervenují proti vlastní měně - hlavním cílem je ochránit domácí exportéry, pro které v průběhu euro-krize začínaly být skoro 20% meziroční zisky franku neúnosné. I když euro-krize polevila a úprk řady evropských střadatelů do franku polevil, záruka, že frank neposílí pod úroveň 1,20 franků za euro, je pro švýcarský průmyslový export důležitá.

Plán na povinné odkupy zlata mohl centrální bance tuto politiku překazit. Devizové intervence nejsou ničím jiným než prodejem nových franků a nakupováním eur. Švýcarská centrální banka by musela nově se skupováním eur skupovat i stejné objemy zlata, které by měla později zakázáno prodat.Vcelku logicky tak rostl v předvečer referenda strach z toho, že švýcarská centrální banka nebude schopna efektivně bránit franku v posílení přímými devizovými intervencemi. Jedinou smysluplnou alternativou by pak pravděpodobně bylo srazit úrokové sazby po vzoru ECB do záporu. Tato varianta nakonec i přes neúspěch zlatého referenda zůstává ve hře. Záporné úrokové sazby na euru mohou udržovat frank na výslunní (v okolí intervenční hranice 1,20 eur za frank), a to se švýcarské centrální bance nemusí vůbec líbit.

Jan Bureš, hlavní ekonom Ery