Stejně jako většina evropských politiků se s ní možná sejde, prohodí pár slov, ale na dohodnuté “rozvodové” smlouvě nic nezmění. Trhy proto mohou v nejbližších dnech víc a víc sázet na divoký brexit. A my jsme se podívali, které země ze střední a východní Evropy by výrazné zhoršení přístupu na britský trh nesly nejhůře.

Náš zátěžový scénář počítá s poklesem finální poptávky po zboží z EU na britském trhu o 25 %. Používáme světové input-output tabulky, pomocí kterých se snažíme dostopovat skutečný dopad takového šoku na konkrétní země a odvětví. Vadou na kráse tohoto přístupu je, že nepočítá s tím, že by brexit změnil, kde a jakým způsobem se finální produkce vyrábí (tomu lze věřit spíše v krátkém období). I tak je ale tato analýza cennější než čisté porovnání expozice skrze hrubé exporty, které vůbec nerozlišují mezi vývozem určeným pro finální poptávku a vývozem mezi-vstupů určených pro další reexport.

Co jsme tedy zjistili? Pokud by brexit vedl k poklesu finální poptávky po zboží z celé EU o 25 %, viditelný efekt by pocítily všechny země ve střední a východní Evropě. Míra bolesti by se ale výrazně lišila. Nejvíce postižené by bylo Slovensko - více než -0,40 % na hrubé přidané hodnotě za celou ekonomiku, což je druhý nejhorší výsledek v EU hned za Irskem. Relativně vysoký dopad do ekonomiky především skrze odvětví výroby elektroniky, počítačů a automobilového průmyslu by pocítilo i Česko. Naopak nejslabší zásah by schytalo Rumunsko a především Bulharsko, kde jsou vazby na britskou ekonomiku o poznání menší…