To však stále nevrací evropský průmysl zpátky na úroveň “před pádem” - německý průmysl je například pod svými maximy (květen 2019) skoro o 5 %. I proto jsme stále spokojeni s naším relativně pesimistickým pohledem na růst HDP v eurozóně v tomto roce (1,1 %).

Zajímavé je, že zatím zůstává vůči slabším číslům z eurozóny relativně odolná střední Evropa. Částečně je to podle našeho názoru tím, že podniky vnímají slabší eurozónu jako dočasný fenomén a nešlapou v relativně přehřátých středoevropských ekonomikách výrazněji na brzdu. Současně s tím, některé brzdy (jako například slabší čínský růst) působí o poznání více v Německu než u jeho středoevropských obchodních partnerů. A v neposlední řadě mají středoevropské ekonomiky včetně Německa o poznání uvolněnější rozpočtovou politiku. Tu jen potvrdila polská vláda, která v uplynulých týdnech představila nový rozpočtový stimul dosahující teoreticky až 2 % HDP.

Přes všechny tyto faktory vidíme v předstihových indikátorech (zejména PMI), že se středoevropské ekonomiky včetně české negativnímu dopadu pomalejší eurozóny zcela neubrání. Uvidíme, jak v tomto světle dopadne český lednový průmysl, který je na programu už v pátek…