Napětí na evropských dluhopisových trzích se dostalo do fáze, ve které se hraje o samotný rozpad eurozóny. Do cen španělských, italských, francouzských i belgických dluhopisů se čím dál tím víc dostává riziko rozpadu měnové unie a prudkého oslabení všech nových měn vůči německé marce - jinak řečeno investoři se nebojí, že by Francie nebyla schopna splatit všechny své dluhy, ale mají strach, že to bude ve franku, který vůči marce prudce oslabí. Proto se na trzích začalo znatelně rozevírat výnosové rozpětí mezi francouzskými a německými dluhopisy Tento strach není schopna smést ze stolu žádná z národních vlád, i kdyby byla složená z laureátů Nobelových cen a měla masivní politickou podporu. Aby byli Italové a Španělé schopni v nadcházejících týdnech prodávat na trhu nové dluhopisy, musí jim pomoci ECB. Znovu oprášený návrh Evropské komise na vydávání společných dluhopisů sice nezní špatně, ale je během na delší trať (náročná dohoda a ratifikace) a měl by být spojen s daleko přísnějšími rozpočtovými pravidly.

Napětí na začátku týdne také přiživuje neschopnost amerických politiků dohodnout se na střednědobých úsporných opatřeních. I tak je ale na amerických trzích nervozita daleko menší než by odpovídalo vyhrocené situaci v eurozóně. Zatímco evropské dluhopisové trhy začínají koketovat s rozpadem eurozóny, americký akciový trh si zatím hlubší systémová rizika příliš nepřipouští. Podíl býků na trhu je (podle AAII) na 42 %, což je více než pětiletý průměr. Současně odlivy z akciových fondů byly v posledních týdnech spíše mírné a propady akciových indexů zatím nebyly tak výrazné jako v průběhu léta. Je to pravděpodobně dáno poslední sadou poměrně slušných makročísel z USA, která ukazují, že Amerika i v případě mělké recese eurozóny může vyváznout bez větších šrámů. Pokud ale včas ECB nezatáhne za záchrannou brzdu, nečeká eurozónu žádná mělká recese a řady býků v USA začnou rychle řídnout.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny