Španělsko se nejprve musí odhodlat k politicky citlivé žádosti o plnou pomoc ze záchranných fondů (ESM, EFSF), se kterou budou spojeny ponižující kontroly a domácí úkoly.

I když Madrid nečeká tak tvrdá ruka jako Athény, má ze ztráty autonomie evidentně strach. Včerejší čísla ukázala, že španělský deficit se za prvních osm měsíců propadl na 4,8 % HDP (oproti 3,8 % HDP v minulém roce) a rozpočtový cíl na 6,3 % HDP je v ohrožení. Trojka by tak mohla výměnou za pomoc z kapes ESM a ECB požadovat víc, než se premiér Rajoy chystá nabídnout na konci tohoto týdne. Ve čtvrtek má představit sérii strukturálních reforem zaměřených na odstranění byrokracie a jediným úsporným krokem je podle Wall Street Journal posun odchodu do důchodu.

Španělský premiér totiž správně tuší, že nové úspory by politické napětí v zemi posunuly za únosnou mez. Včerejší protesty v Madridu začaly být násilné a zraněno při nich bylo přes 32 lidí. Nespokojenost s managementem krize v Madridu taky posílila na mnoha místech regionální separatistické tendence. Katalánsko vyhlásilo předčasné volby a pravděpodobný vítěz otevřeně bojuje za větší autonomii na Madridu. Pokud by Madrid přišel o větší část daňových příjmů jednoho z nejbohatších regionů, má ve státní kase velký problém. Současně by se tím posunula evropská krize do nové nebezpečné roviny. Zatímco Brusel chce léčit problémy hlubších integrací (fiskální, bankovní), úspěšné regiony uvnitř periferií mohou razit opačný trend větší samostatnosti. To, co chtějí dnes Katalánci, mohou chtít zítra Baskové a pozítří celý sever Itálie.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny