V kontextu cenzury se nachází vulgo cenzura, tj. pravomoc udělená právní normou, zejména zákonem, předběžná cenzura, v českých zemích do roku 1848 a následná cenzura, v českých zemích od roku 1848. ZDE

Úvod do historie cenzury

Sloveso „cenzurovat“ definuje Encyclopaedia Britannica jako jednat tak, aby se změnil nebo potlačil projev nebo psaný text, které jsou označeny jako podvratné, ke společnému blahu (ZDE) 

Autoři zabývající se dějinami cenzury nacházejí její počátky už ve starověku. Poukazují na pálení knih sofisty Protagora. Důkaz o ničení knih nacházíme i v Novém zákoně ve Skutcích apoštolů (kap. 19. verš 19.). Za první všeobecně platný, historicky dokumentovaný zákaz knih je považován zákaz učení Aria na Nicejském konzilu v roce 325. V roce 496 se na římském koncilu objevil první katalog zakázaných knih - Decretum Gelasium připisovaný papeži Gelasiovi. S příchodem knihtisku Johannese Gutenberga se začaly šíříit i nevhodné tiskoviny, které by mohly ovlivnit společnost například vědeckými, filosofickými, politickými či teologickými teoriemi, a tím pádem i ohrozit moc státu či církve. S příchodem internetu jsme pokročili ještě dále: k cenzuře státu, tj. moci, se přiřadila cenzura korporátní, autorská (osobní) a s uvedenými spojené zneužití státní moci v míře, která ochromuje lidskou důstojnost, nutí člověka s rozumem žít formou moderních mnichů a transformuje prostředí měst, městysů a vesnic čím dál tím více do prostředí bez lidské duše.

To vše přesto, že výrazná změna cenzury nastala 15. března 1848. V tento den byl vydán císařský patent, který zrušil cenzuru a zavedl svobodu tisku. Toto trvalo až do 4. března 1849, kdy se vyhlásila oktrojovaná ústava. Po vzniku první republiky panuje všeobecně známý chaos. Existovala zejména cenzura komunistických tiskovin a tisku německých nacionálů. Malý tiskový zákon vydaný v roce 1933 zhoršoval kolportáž, dopravu zahraničních časopisů a zakazoval letáky vydávané komunisty pro mládež a umožňoval zákaz komunistického tisku administrativní cestou a přikazoval listům otiskovat projevy prezidenta nebo členů vlády a to beze změny daného textu.