Připadá na první den pátého slunečního období tradičního čínského lunárního kalendáře, 15. den po jarní rovnodennosti, buď 4., 5. nebo 6. dubna v daném roce. Slaví se tak, že rodiny navštěvují hrobky svých předků. Čistí jejich hroby, modlí se a rituálně obětují dary, obvykle tradiční jídla, vonné tyčinky a vonný papír. Svátek zdůrazňuje tradiční úctu k předkům. V roce 2008 byl svátek čistoty a jasu v ČLR vyhlášen státním svátkem.

Slavení tohoto svátku znázorňuje dílo významného malíře 12. století Čanga Ce-tuana zvané Svátek čching-ming na řece. V čínské čajové kultuře má svátek velký význam, protože v tento den se dělí čerstvé zelené čaje podle data jejich sběru. Zelené čaje vyrobené z lístků sklizených před tímto datem dostávají prestižní označení pre-qingming, jsou ceněny a proto mnohem dražší, než ostatní čaje, pro své mnohem lehčí a jemnější aroma. Svátek je součástí duchovních a náboženských praktik. Buddhismus například učí, že ti, kteří zemřou s pocitem viny, nemohou v posmrtném životě jíst, s výjimkou dne festivalu. Za dynastie Tchang propagoval císař Süan-cung přetahovací hry, při nichž se používala lana dlouhá až 167 metrů s připevněnými kratšími lany a více než 500 lidmi na každém konci lana. Každá strana měla také svůj vlastní tým bubeníků, kteří povzbuzovali účastníky hry - války.

Letošní oslavy zastiňuje politika nulového covid-19, která zachránila nespočet životů, a extrémní opatření potřebná k plnému omezení vysoce přenosné varianty Omicron, která byla přijata 28. března, způsobují omezení a pro mnohé i jiné druhy utrpení. Přesto se raduji po oznámení, že mému bývalému studentovi porodila manželka zdravou dceru a že se jim daří.

Daří se i bývalé studentce VŠE, Anastasii T. Vedl jsem jí před cca 10 roky diplomovou práci na téma Dialog vybraných civilizací s Ruskem v období postglobalizace. V mailovém dopise, který jsem včera obdržel, mi děkuje za vše, co jsem ji v přednáškách a během konzultací sdělil. Proč děkuje? Protože teprve dnes si podle jejího dopisu uvědomuje kvalitu a pravdivost obsahu i diplomové práce. Proto rozhodla zeptat se na některé věci týkající se její práce a na moje hodnocení současné situace a dění ve světě. Samozřejmě ji odpovím a pomohu v rámci svých možností již proto, že to, co se dnes děje jsem popsal s odkazy a citáty z dokumentů v knize Souhlasu netřeba. Kniha byla vydaná v roce 2016, je vyprodána, v částech nazvaných Nemoc Evropy, Válka a mír, Světová krize a svět koček popisuji hlavní příčiny a následky současného dění. Několik kusů, které jsem si vzal z tiskárny pro sebe, mohu zájemcům nabídnout. Poslední košile nemá kapsy. Do rakve si s sebou vezmu pouze to, co mi tam někdo dá.

Ukrajina na osudové křižovatce