Zástupci centrálních bank se mezitím stali generály v ekonomické válce, v níž nejpoužívanější nástroj ze všech – konkurenční devalvace měny – pouze přenáší problémy do zámoří. Ukázkový příklad této situace představuje Japonsko a poslední prohlášení Šinzo Abeho, který varoval před neřízeným růstem inflace. Japonsko možná zajistilo globálním trhům další jedno či dvě čtvrtletí ochrany, ale ve světě to nezůstane bez odezvy.

Důkazem toho byl týden chaosu v říjnu. Pokud se lze touto situací řídit, čeká nás v roce 2015 jízda jako na horské dráze. Hmotný majetek a produkce jsou na historických minimech. Investice do hotovostních peněz vytlačily produktivní kapitál a v rámci sociálního sektoru dominují kadeřníci a bankéři. Ztrácíme umění výrábět. Mezitím moc USA slábne, zatímco síla Číny stoupá – a když velmoc provádí změny v zaběhnutém pořádku, můžeme jako následek očekávat volatilitu a válku.

Nic není předem dáno a tyto šokující předpovědi se pouze pokoušejí najít příklady deseti poměrně kontroverzních a nesouvislých myšlenek, které by mohly obrátit váš svět investic vzhůru nohama. Jelikož předkládají maximálně negativní scénáře a události, budete moci snáze čelit různým výkyvům či zmatkům způsobeným například situací v Rusku, pustošícími erupcemi sopek nebo internetovými útoky.

A my v Saxo Bank zůstáváme i nadále přesvědčeni, že vyšší volatilita a posun potenciálu vstříc mandátu ke změně závisí na nás, jelikož myšlení v makroekonomickém měřítku musí svést nemilosrdný závěrečný souboj, než budeme moci znovu vložit svou důvěru do lidí, myšlenek, vzdělávání a změny spíše než do pouhých slibů.

Rok 2015 bude těžký. Současně to však může být rok, na který budeme pohlížet jako na samé dno. Jak kdysi Winston Churchill prohlásil: „Když procházíte peklem, nezastavujte se.“

Podle Saxo Bank Rusko obnovuje své standardní postavení. Výbuch sopky bude decimovat úrodu, inflace v Japonsku dosáhne hranice 5 %, Draghi odejde z ECB, firemní obligace klesnou na polovinu, internetové útoky hackerů budou ničit on-line nakupování. Na východě Čína devalvuje jüan o 20 %, cena futures obchodů s kakaem se vyšplhá na 5 000 USD za tunu a sektoru bydlení ve Velké Británii hrozí pád.

Co se týče předpovědi a Ruska, to prý „ruskou ekonomiku čeká bouře, jejímž výsledkem budou buď vládou vlastněné společnosti, nebo se vláda sama selektivně přesune do defaultu.“

Podobně to vidí analytička Lenka Zlámalová. Bylo by dobré pro nás všechny, kdyby se budoucnost dala prognostikovat a předpovídat. Protože tomu tak není, můžeme si budoucnost jenom představit a odvolávat se na Einsteinův výrok o tom, že schopnost se podívat za horizont dění a představit si, co se tam děje, je cennější než znalosti. Já dodávám, cennější než předpovědi bankéřů, finančních specialistů a spekulantů.

Je zcela bezpochyby, že sankce proti Ruské federaci působí. Jak, to se ukáže v blízké budoucnosti nejenom zprávami bank a vlády, ale i náladou populace.

Je zcela bezpochyby, že sankce proti Ruské federaci působí i na EU, ostatní země Evropy a samotné USA. Jak, to také ukáže blízká budoucnost. Lze ale předpokládat, že obrázek bude zkreslený, idealizovaný, protože nelze evropskou veřejnost konfrontovat se zprávami, které se nehodí do politiky. Náladu apatické a zadlužené evropské populace ale nahradí mimo jiné, a především nálada německých nadnárodních hospodářských gigantů a středně-velkých, na exportu závislých podniků.

Vezmu-li dnešek jako orientační bod, vše nasvědčuje tomu, že se některé předpovědi Saxo banky vyplní. K nim bude patřit odstoupení Maria Draghiho, firemní obligace klesnou na polovinu, internetové útoky hackerů budou ničit on-line nakupování a také nekonečná víra britské populace v cihlu. Ve Velké Británii hrozí pád cen nemovitostí. Vím, o čem píši.

Rusko musí do konce tohoto roku zaplatit západním bankám něco kolem 30 miliard USD. K Vánocům 2015 to má být kolem 140 miliard USD. Rusko trápí především korporativní zadlužení, ne státní. Proto i výzvy prezidenta Putina k de-offshorizaci, návratu kapitálu do RF a amnestii. Úroková sazba státních dluhopisů dosáhla 12,6 procenta. Na začátku roku 2014 to bylo méně než 8 procent. Centrální banka RF je stále ještě šestou kolonou, která působí podle vnuceného amerického vzoru z doby Jelcina. Pět státních bank spekuluje také podle pravidel amerických protějšků. Proto začaly návštěvy vyšetřovatelů. Kdo by se nechoval tak, jak se chová prezident Putin, i v době předválečné?

Nacházíme se v takové době, bez ohledu na to, co se píše a objevuje ve finančních a podobných analýzách a předpovědích. Problém je jenom v tom, že jak předválečná, tak především válečná hospodářská politika se řídí jinými pravidly než těmi, která se vyučují na univerzitě.

Ruský prezident měl i podle mého jiný výraz ve své tváři, když hovořil o situaci, na niž se odvolává analytička Zlámalová. Změna ve výrazu nebyla a není způsobená jenom cenou ropy a plynu, či pádem Rublu. Zatím slušné rezervy Ruské federace ve výši přibližně 393 miliard dolarů, oficiální a neoficiální rezervy zlata Ruské federace, o které západní veřejnost ví jen tu oficiální část, a to je objektivně málo, pro hodnocení země a bankrotu nejsou podle mé znalosti tím pravým důvodem. Tím se mi jeví blížící se rozhodnutí o, být či nebýt suverénní Ruské federace. S otázkou být či nebýt je spojen nejenom víceúrovňový boj, který sledujeme nebo můžeme sledovat jenom v částech kvůli manipulaci spojené s informační válkou. Připustit si, že je válka na prahu našich dveří, si veřejnost nechce a těžko může již z obyčejného lidského strachu a snaze věřit v lepší. Připustit si ji mohou vojenští atašé a vojenští profesionálové. Ti ale musejí poslouchat politiky.

Včerejší setkání akreditovaných vojenských atašé v Moskvě s náčelníkem Generálního štábu Valerijem Gerasimovem bylo ve zcela jiném duchu, než všechna setkání od doby perestrojky a nástupu demokracie do Kremlu. Doporučuji si udělat alespoň krátkou a povrchní analýzu tohoto setkání. http://www.vz.ru/politics/2014/12/10/71962.html.

Ihned bude kriticky myslícímu jasné, že Ruská federace ví o slabých stránkách mocných USA. Kromě toho bude jasné, že asymetrické reakce se nevyhlašují předem, jako sankce v Bruselu nebo ve Washingtonu. Takže překvapení bude jistě více než dost. K nim si přeji, ať patří má Ruská federace možnost, vyhnout se zatažení do nějaké invaze, jejímiž autory budou USA a NATO. Podaří-li se prezidentu Putinovi vyhnout se pasti USA – NATO, a k tomu jsou předpoklady, které tvoří situace v Afghánistánu, varování Číny ohledně silných slov USA na její adresu a další. Rusko se konečně dobralo k tomu, že bylo zneužito jeho dobré víry a přidalo se k sankcím proti Íránu. Dnes je ale situace kvalitativně jiná. Neduh, který se táhne od Pakistánu až do západní části Afriky, není jenom neduh pro Ruskou federaci. Ale i pro Evropu.

Až dojde k ještě většímu přiostření geo-polticko-hospodářské situace nejenom v Ruské federaci, ale v USA a EU, karty se rychleji, než si chceme představit, obrátí ve výhodu pro Ruskou federaci. Putin přiznal obyvatelstvu chybu minulosti, souhlasí s Obamou, že z Ruské federace-partnera se stal nepřítel a vice versa, a tím má vše proto, aby jak v politice, tak i hospodářství, mohl jednat podle učení starého Hobbese. Člověk je podle Hobbesova přesvědčení egoista, který touží pouze po svém zachování a k ostatním chová nedůvěru a chce je ovládnout. Nedůvěra povstává z relativní rovnosti mezi lidmi: má-li více lidí podobnou naději na dosažení cíle, vzniká tak rivalita. V takovém stavu je život člověka „ošklivý, zvířecí a krátký“ (nasty, brutish and short). Jakýmkoli dělením moci vzniká „stát ve státě“, a tedy možnost občanské války. Tuto chce a musí Putin za každou cenu, včetně války mimo Ruskou federaci, vyloučit.

Co se týče ceny ropy a plynu, situace je podobná. Strádá nejenom Ruská federace, ale i spojenci USA v Arábii a také Velká Británie. V arabských státech potřebují vlády k udržení klidu v zemi cenu kolem 90 USD za barel. Ve Velké Británii se mohlo včera obyvatelstvo seznamovat s takzvaným meteorologickým tsunami. Finanční tsunami ve Velké Británii a USA je přede dveřmi a může je zastavit jenom větší vojenský regionální konflikt s Ruskem. Kdo ale ví, jakou asymetrickou odpověď si připravil prezident Putin?

Ať je Putinova odpověď  jakákoli, analytičkou Lenkou Zlámalovou popsané nebezpečí hrozí stejně jak Ruské federaci tak i nám. Výhodu má ale Rus v tom, že si může udělat ještě jednu dírku v opasku, a my ve většině ne. Kromě jiných vlastností, které jsou nám již cizí. Již proto bych se neradoval z neštěstí Ruska a raději hledal doma řešení, co bude s námi, když se černé předpovědi splní, nebo nesplní. V posledním případě se ozve nejpozději k roku 2020, kdy končí všechny smlouvy o dodávkách plynu z Ruska, historická paměť Ruska a bude nám mluvit k srdci. Protože nevěřím v kolaps Ruské federace, věřím, že realističtějším je očekávat založení Apple banky a Apple pay, které může nahradit mnohé známé banky, a že jízda autem Tesla na solární baterie dá důvod k přemýšlení vlastníkům nepotřebného množství benzinových stanic v české kotlině.