CRISPR jsou podle definice zveřejněné ve Wikipedii segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic, neboli jsou to úseky prokaryotické DNA obsahující krátké repetice nukleotidů. Velice zjednodušeněpředefinováno lze říci, že se jedná o technologický (manipulační) systém, zajišťující rezistenci vůči cizím genetickým elementům, jako jsou plazmidy nebo fágy. V podstatě CRISPR představuje formu získané imunity. Cas9 je protein. Doručením proteinu a příslušné naváděcí RNA do buňky lze genom organismu rozstřihnout v požadovaném místě. Proto má technologie CRISPR enormní potenciál při pozměňování lidské zárodečné linie, zvířat a jiných organismů, nebo při modifikaci genů potravinářských plodin. A o tom je dnešní rozsudek ESD.

ESD se musel zabývat přísnou regulací rostlin, které byly nebo jsou šlechtěny. Přitom je nutné si uvědomit, že každé šlechtění představuje zákrok do dědičné výbavy rostliny nebo zvířete. I proto musel ESD brát v úvahu ohromnou kvantitu námi každodenně požívaných gen-technicky a geneticky modifikovaných potravin. Doposud jsou jako geneticky změněné druhy (potravin, rostlin, zvířat) označovány pouze ty, u kterých byla aplikována genetická metoda. Na tomto místě je nezbytné si uvědomit rozdíl mezi geneticky modifikovaným produktem, způsobujícím velký odpor u občanů, a šlechtěným (a gen-technicky změněným) produktem, více méně akceptovatelným u většiny občanů. Současně bychom si měli uvědomit, že ne všechno geneticky modifikované není nepřirozené, protože i některé druhy šlechtění (včetně gen-technicky změněné) dávají výsledky podobné genetické modifikaci.

Na tomto místě vstupuje do rozvahy CRISPR/Cas9. Uvedená gen-technická metoda dovoluje přesně a cíleně způsobit změny, které propůjčí rostlině její přirozené vlastnosti. Přirozené vlastnosti ve smyslu znovuzískání, například imunity, kterou rostlina ztratila během mnoha let šlechtění. Jak velký je rozdíl a tím i riziko mezi šlechtěnou a CRISPR/Cas9 změněnou rostlinou nevím. Nejsem odborník, nemám přístup do laboratoří a k výsledkům výzkumu.

Skutečností ode dneška je, že rozsudek ESD požaduje u rostlin, které byly pěstovány pomocí gen-technických metod označení jako geneticky změněné. Pěstování semen pomocí molekulárních metod ode dneška podléhají v EU přísné regulaci a kontrole. Tu mohou aplikovat při registraci produktu pouze kapitálově silné nadnárodní společnosti. V tom je další problém.

Na druhé straně rozsudku je vidět problém diferenciace práva. Rozsudek ukazuje na cestu, kterou používala například společnost Monsanto při prosazování svých gen-technických metod a produktů. Současně rozsudek dovoluje urychlit proces uvědomění si fatálních následků pro zdraví člověka a přírodu, (které způsobily produkty zmíněné společnosti Monsanto), když neexistuje státní kontrola a regulace. V neposlední řadě rozsudek dává červenou vědeckému výzkumu. To je další, nový problém. Proto budou vědci proti rozsudku brojit. Současně, v daném případě (s nesrovnatelně levnou ve srovnání s jinými, a jednoduše aplikovatelnou gen-technickou metodou CRISPR/Cas9) rozsudek nedává reálnou šanci na existenci středním a malým producentům semen a rostlin. Kde zůstala spravedlnost? Protože žádná spravedlnost neexistuje, budou ji poškození hledat na vedlejším bojišti.

Na něm se proto mimo jiné setkají v představitelné budoucnosti výzkumné ústavy a osoby s vědeckými tituly, požadující zjednodušení deklaračních povinností a bio-producenti se selským rozumem, bez vědeckých titulů. Mezitím budou moci zvědaví gurmáni vyzkoušet ve Švédsku nudle s CRISPR-zelím, protože gen-technická metoda CRISPR/Cas9 tam není zakázána. Chci věřit, že se najde alespoň jeden povolaný a mocný se selským rozumem v EU, který prosadí, dříve než bude pozdě, v EU plošný, jasně formulovaný zákaz používání CRISPR/Cas9 dětmi školního věku, včetně trestů za porušení. První pokusy, podle mnou získané, ale neprověřitelné informace, totiž nedopadly dobře. Ani pro mladé, ani pro vědce.

V tomto kontextu se mi jeví rozsudek českého Nejvyššího soudu ve věci H-Systém komplementární k rozsudku ESD a odpovídající požadavku doby: Spravedlnost a lidská důstojnost včetně zdraví musí být nadřazeny zákonu a nesmí jít proti zdravému rozumu a lidskému cítění. Jinak, jak prohlásil právník Tomáš Tyl po rozsudku, vám lidi brzo vytlučou okna. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele