Tak tedy ekonomické trápení, které začalo v roce 2008, skončí v momentě, kdy míra nezaměstnanosti v USA poklesne pod hranici 6,5 %. Takto zjednodušeně by se dal interpretovat další nestandardní krok oznámený americkou centrální bankou. Fed totiž přislíbil držet oficiální úrokové sazby na současných nulových hodnotách tak dlouho, dokud míra nezaměstnanosti nepoklesne pod úroveň 6,5 %. Doplňující podmínkou pak je, že Fedem odhadovaná míra inflace ve dvouletém horizontu nesmí překročit 2,5 %.

Už jsme si zvykli na to, že pod vedením Bena Bernankeho, resp. od počátku finanční krize, je Fed velmi kreativní institucí, která se nebojí sáhnout do arzenálu nestandardních nástrojů měnové politiky. Z tohoto úhlu pohledu včera oznámené explicitní makroekonomické cíle pro změnu měnové politiky tedy logicky nemohly vyvolat takové překvapení.

Navíc časy se mění, a to co se již jeví jako v podstatě legitimní nástroj měnové politiky - tedy nákupy dluhopisů do bilance centrální banky financované tiskem peněz (Fed bude nově nakupovat dluhopisy za 85 mld. USD měsíčně) - jsou již považovány za legitimní nástroj měnové politiky ve vyspělých ekonomikách.

Neboli, nové rádoby expanzivní kroky Fedu nejsou již pro trhy takovou pozitivní bombou a tudíž ani nezpůsobily obvyklou euforii na trzích s rizikovými aktivy. Jedním z důvodů malého nadšení může být totiž i to, že míra nezaměstnanosti v USA v listopadu spadla na úroveň 7,7 %. Je sice pravdou, že sestup míry nezaměstnanosti je zčásti dán tím, že někteří lidé opouštějí trh práce (klesá míra participace), avšak trend je zřejmý. Nebude-li přitom v USA příští rok extra zle, může se snadno stát, že za rok touto dobou bude míra nezaměstnanosti již těsně nad včera vyhlášenou prahovou hodnotou. Tou dobou pak budou spekulace na růst úrokových sazeb již v plném proudu...

Jan Čermák
Analytik ČSOB