Výsledky voleb totiž podle našeho názoru mohou poslat k moci strany, které principiálně odmítají dále spolupracovat s oficiálními věřiteli, tj. s MMF a EU (kterým dluží přes 250 mld. euro). Takový scénář při vědomí toho, že řecký stát stále hospodaří s primárním deficitem (rozpočet je v mínusu i po očištění o náklady na dluhovou službu) povede k neřízenému bankrotu země. Řecko tedy nemá dost eur ani na výplaty důchodů ani např. na to, aby v krizi pomohlo domácím bankám. Bude-li přitom uzavřen penězovod od oficiálních věřitelů, zemi nezbude než se vrátit k drachmě a všechny chybějící prostředky si hezky opět začít tisknout.

Jinak řečeno, první exit jednoho z členů eurozóny se nyní jeví velmi pravděpodobný s tím, že konsekvence otevření této Pandořiny skříňky může být velmi dramatické. Ponechme teď stranou technikálie, kterak prakticky provést měnovou odluku - konec konců my, jakožto obyvatelé Československa máme ještě v živé paměti, že něco takového lze provést celkem snadno. To co by ovšem mělo každého zajímat je, jak se podaří potlačit nákazu, která se bude nevyhnutelně šířit Evropou (což už se fakticky děje). Zrak je přitom třeba upnout k ECB, která je prakticky jedinou akceschopnou institucí, která může paniku v podobě odlivu kapitálu ze zranitelných zemí eurozóny zkrotit.

Čeho se tedy od ECB můžeme v nejbližší době dočkat? Patrně budou obnoveny intervence na trzích dluhopisů, dále redukce oficiální úrokové sazby a pravděpodobně i dalšího kola dlouhodobých repo operací (LTRO). Nad to pak nelze vyloučit ani speciální likviditní zásahy v těch zemích měnové unie, kde bude docházet k masivnímu odlivu depozit.

Jan Čermák
Analytik ČSOB