Nicméně - jak včera odhalil podrobný zápis z prosincového zasedání měnového výboru (FOMC) - zhruba polovina jeho členů již do svých očekávání zakomponovala fakt, že ze strany nové republikánské administrativy přijde fiskální expanze. Logika uvažování (poněkud více jestřábích centrálních bankéřů) jde přitom zhruba následujícím směrem: stimulace domácí poptávky při extrémně nízké míře nezaměstnanosti ještě více zahřeje ekonomiku, což si vyžádá kompenzaci (v podobě vyšších sazeb) ze strany Fedu. Proto také nová prosincová (makro)prognóza Fedu indikuje tři zvýšení úrokových sazeb v roce 2017 namísto předchozích dvou.

Přesto, jak také odhalil včerejší zápis z jednání FOMC, prakticky všichni američtí centrální bankéři vidí rizika pro růst na té pozitivní straně. Přitom nemusí jít jenom o růst. Vyššími čísly může překvapit i inflace a ne jen proto, že se výrazně zvedly ceny benzínu, jak už zaznamenala prosincová inflační data v Evropě. Na inflaci mohou tlačit i vyšší mzdy (řada států v USA zvýšila na přelomu roku minimální mzdu) a proinflačním rizikem je i uvažovaná dovozní daň (alias clo), kterou stále hrozí zvolený prezident D. Trump. Jinak řečeno, pokud se americká ekonomika v důsledku převážně vnějších okolnosti nezadrhne, tak je klidně možné, že Fed již brzy svá úroková očekávání přehodnotí znovu výše.

V tomto kontextu jsou naše a zároveň i tržní očekávání ohledně budoucího růstu oficiálních úrokových sazeb v USA ve výší agregovaného zvýšení úroků o celkem 50 bazických bodů v roce 2017 možná příliš nízko a zřejmě je bude třeba přehodnotit výše. A to nehledě na dlouhodobou úrokovou impotenci ECB a Bank of Japan.

Autor je finanční analytik.