Globální finanční trhy si přejí v čele předlužené Itálie důvěryhodnou osobu, která bude zárukou, že vládní dluh ve výši 120 % HDP je nasměrován na udržitelnou dráhu. Berlusconi zjevně necítí, že on takovou osobou není a tak hodlá bojovat za setrvání u moci, což ovšem může Itálii přijít pěkně draho, neboť trhy budou po této zemi požadovat výplatu velmi vysoké rizikové prémie. Ta je přitom již dnes na tak nesmyslně vysokové úrovni, že implicitně předpokládá, že existuje 30% pravděpodobnost, že italský stát v pětiletém horizontu zbankrotuje.

O tom, zdali Itálie bude nucena se i nadále potýkat s tak velkou nedůvěrou trhů, má přitom rozhodnout hlasování, kterých již Silvio Berlusconi podstoupil desítky a dlužno říci, že úspěšně. Italský parlament má dnes totiž hlasovat o závěrečném účtu za rok 2010, přičemž toto hlasování má být spojeno s vyslovením (ne)důvěry vládě. Výsledek hlasování je ovšem tentokrát na vážkách. Někteří členové vládní koalice nedokázali snadno hodit za hlavu nepříjemný pohled na výši výnosů u italských vládních dluhopisů a přidávají se k volání trhů, opozice a nepřímo i vedení eurozóny, aby premiér Berlusconi odešel. Zda-li se tak opravdu stane a trhy pookřejí se patrně dozvíme dnes odpoledne.

Nicméně, i kdyby se italský parlament opravdu rozhodl vládě vyslovit nedůvěru, nelze to brát jen jako jednoznačný pozitivní signál do budoucna. Odvolání nepopulárního premiéra z funkce může sice stejně jako v Řecku vynést do sedla technokraticky zdatný kabinet, avšak jeho mandát může být časově omezen do uskutečnění předčasných voleb. Po nich mohou nanovo začít problémy s krocením státních dluhů problémy, avšak s politickou reprezenetací s daleko silnějším mandátem voličů.

Jan Čermák
Analytik ČSOB