Jeb Bush, skutečným jménem John Ellis Bush, je synem Goerge Bushe staršího a mladším bratrem George Bushe mladšího. Byl by tedy třetím z rodiny, kdo se uchází o nejvyšší politickou pozici ve Spojených státech. 

O Jebově možné kandidatuře se hovoří už delší dobu, dokonce ještě v době, kdy jeho bratr George teprve rozjížděl svou prezidentskou kariéru. Proslýchalo se tehdy, že Jeb je sice pohlednější a schopnější, ale rodinná rada dala přednost staršímu sourozenci. 

Nyní je možné, že i Jeb dostane svou šanci zapsat se do historie. V úterý prostřednictvím Facebooku oznámil, že „začíná zjišťovat možnosti“, jak se prezidentem stát. Vzhledem k tomu, že v lednu hodlá založit tým, který bude pracovat na získávání prostředků a mobilizovat příznivce, svou cestu do Bílého domu míní vážně. 

Jeb tak neuposlechl nepřímou žádost své znepokojené matky Barbary, která se nechala slyšet, že v Americe jsou i jiné skvělé rodiny a že „Bushů už bylo dost“. 

Své kroky dokonce zřejmě ještě urychlil oproti předchozímu plánu, pravděpodobně aby předešel další potenciální uchazeče o republikánskou nominaci. Ti nemusejí být horší, ale jsou méně známí, a tedy budou mít zhoršené podmínky pro získávání fondů na kampaň, například Bobby Jindall nebo Scott Walker. 

Jeb Bush také oddálil případnou kandidaturu svého chráněnce a rostoucí republikánské hvězdy Marca Rubia a vyfoukl pozornost Chrisu Christiemu, s nímž by případně soutěžil o hlasy umírněnějších republikánů. 

Uvnitř republikánské strany však Jeb Bush má komplikovanou pozici. To, co mu může pomoci v případném duelu s demokratickým kandidátem či kandidátkou, je zároveň slabinou během nominačního boje uvnitř republikánské strany. 

Jeb Bush je totiž považován za velmi umírněného republikána, který by jen těžko získával podporu od pravého křídla republikánů, zejména lidí seskupených v neformálním proudu kolem Tea Party. 

Týká se to zejména otázek, jako je imigrace z Latinské Ameriky, která se v poslední době stala ve Spojených státech žhavým tématem, a navíc otázkou, na níž staví republikáni svou kritiku prezidenta Obamy. 

Sám Jeb Bush si za ženu vzal Mexičanku a jako bývalý dvojnásobný guvernér Floridy se s fenoménem ilegálních přistěhovalců setkával běžně. 

Proto se zasazoval ne sice nutně o úplnou naturalizaci ilegálních přistěhovalců, ale o legalizaci jejich pobytu a další opatření. Dnes je pozapomenutou skutečností, že už George Bush mladší byl jedním z mála amerických politiků, kteří hovořili španělsky, a že on sám se hlásil k takzvanému „soucitnému konzervatismu“. 

Jako floridský guvernér také opakovaně podnikal kroky, které by jinak spadaly spíše do demokratické agendy, jako je městské plánování, reformy zdravotní péče a zejména reformy školství. 

Jeb Bush se mimo jiné připojil se ke skupině politiků, která prosazovala zavedení jednotného minima, které musí každá škola poskytnout svým žákům. 

Cílem bylo dosáhnout toho, aby na pracovní trh nepřicházeli mladí lidé bez elementárních schopností nutných pro výkon kvalifikovaných zaměstnání, jak se stává v chudších oblastech USA. 

To byla další otázka, která vyvolala u některých republikánů kritiku, protože Jeba Bushe obviňovali z pokusů o zavádění reforem na celostátní úrovni, ačkoli školství je záležitostí jednotlivých členů unie. 

S tím budou nepochybně pracovat jeho konzervativnější oponenti, pravděpodobní republikánští kandidáti Rand Paul a Ted Cruz. 

Sám Jeb Bush se sice hlásí k takzvané „třetí cestě“ v tom smyslu, že nahlíží některá témata netradičně, ale jinak se považuje za klasického konzervativce, zatímco jeho pravicoví oponenti se prý oproti dřívějšku posunuli příliš doprava. 

Jeho kritici zleva pak dodávají, že Jeb Bush je velkým zastáncem ekonomického liberalismu, omezování výdajů a snižování daní – v jejich očích tedy není žádným demokratem v republikánském kožichu. 

Veřejnost oceňuje jeho uvolněný styl a pragmatismus, který v poslední době v americké politice, rozštěpené ideologickými rozepřemi, citelně chybí. Jeb Bush tedy, pokud získá republikánskou nominaci, může bodovat u nerozhodnuté části voličstva. 

Už na Floridě pro něj hlasovali mnozí z tradičních voličů demokratů, jako jsou Hispánci, Afroameričané, senioři nebo Židé, čímž by získal volitele států, které nepatří tradičně republikánům ani demokratům. 

Jeba Bushe mohou dostihnout některé jeho dřívější problémy, například obvinění, že jako floridský guvernér napomohl svému bratru při napjatém sčítání hlasů před druhým Georgovým funkčním obdobím, jeho údajná nevěra nebo skutečnost, že Jebova žena nepřiznala k proclení značné množství luxusního zboží nakoupeného během výletu do Paříže. 

Přesto je pravděpodobné, že Jeb Bush projde až do konce nominačního procesu, protože přinejmenším podle některých názorů je mladší z bratří Bushů tím, na koho příznivci a případní dárci čekají – totiž umírněným republikánem, za kterým by mohli shromáždit své síly v pokusu získat po osmi letech Bílý dům zpátky z rukou demokratů. 

Pravděpodobnost, že se Jeb Bush v roce 2016 utká s Hillary Clintonovou a že prezidentský úřad zůstane v rukou jedné ze známých rodin, tedy po tomto týdnu značně vzrostla.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.