Podle britské premiérky dva ruští „agenti“ přiletěli do Velké Británie několik dní před atentátem, s otravnou látkou zřejmě v kbelíku, a tu trousili, kudy chodili. Kontaminovali lavičku v parku, automobil Skripalových, kliku u dveří jejich domu, cestu v parku, restauraci, kde obědvali a samozřejmě, podle nejnovějších informací, i prostory hotelu, kde se ubytovali. To  vše je zřejmé ze záběrů televizních zpravodajství, kde osoby v ochranných protichemických oblecích odřezávají lavičku, balí a nakládají automobil a odstraňují dlažbu z cest. V hotelu se zřejmě po odjezdu hostů neuklízí a stopa otravné látka se dá najít i po několika měsících! Navíc tuto otravnou látku má k dispozici pouze Rusko a nikdo jiný ji nezná. Jak ji tedy mohou identifikovat? No a po skončení akce agenti zbytek jedu přelijí z kbelíku do lahvičky od parfému (zřejmě v tom hotelu a rozlijí jej po celé místnosti) a lahvičku kdesi pohodí. Tu najde nešťastný britský občan, věnuje ji své přítelkyni a oba si ji údajně aplikují na ruku. Protože ale „parfém“ nevoní, muž se umyje a tím si zachrání život. Žena později v nemocnici zemře.

Britská policie vystopovala přený pohyb „agentů“, zdokumentovala po minutách jejich pohyb a zveřejnila   jejich fotografie na několika místech. Jejich identitu ale považuje za falešnou. Někdo jim ale musel vydat víza, bez kterých není možné do EU z Ruska cestovat. A tam by měli být i přené údaje o údajných „agentech“. Proč  je tedy policie nezveřejnila? Samozřejmě nelze vyloučit, že si někdo, koho Skripal velmi poškodil, s ním nechtěl osobně účty vyřídit. Ale proč tímto způsobem? A proč po tolika letech? Daleko spolehlivější je autonehoda, vypadnutí z okna, utonutí nebo sebevražda. S těmito metodami mají bohaté zkušenosti všechny tajné služby, zejména mocností.

A tak si nutně musíme položit několik otázek o důvodu celé této kampaně :

1. Komu celý případ prospěl? Ruské federaci  a osobně prezidentu Putinovi rozhodně ne. Prospěl naopak všem zemím západu, které okamžitě vyhostili stovky diplomatů a zavedli další sankce proti Ruské federaci. Média všeho druhu rozpoutala další nenávistnou kampaň a zbrojaři si mnou ruce, protože je nutné stále více posilovat armády, když nás „rusáci“ stále ohrožují.

2. Odvádění pozornosti od skutečných problémů, kterými je vedení útočných a neúspěšných mnohaletých válek v Afganistánu,  Iráku, Sýrii a dalších zemích a s nimi spojenou imigrací.

3. Neschopnost vyřešit úspěšně a korektně odchod Británie z EU.

4. Odvést pozornost občanů zemí evropské unie k marginálním a nesmírně zveličeným problémům a potlačit ty zásadní, v předchozích bodech naznačené.

Spojené státy, Kanada a některé další země prohlásily, že závěrům Britské policie věří, a případ chtějí projednat v Radě bezpečnosti OSN. Víra je skvělá věc. Jeden a půl miliardy lidí věří na jediného Boha a Ježíše  Krista, téměř stejný počet lidí v Alláha, miliarda Hinduistů v tisíce bohů, Tibeťané v reinkarnaci a 40% Američanů v anděli. Tak proč nevěřit Britské policii?

A na závěr jen ještě jedna poznámka. Co dělají naši slavní hlídači demokracie – novináři. Proč se neptají, kde jsou Skripalovi? Proč k nim nemají přístup? Jsou vůbec naživu? Nebo jsou pod narkotiky, aby nemohli mluvit? Jak to, že není Ruským úřadům umožněn přístup k jejich občance, v rozporu s mezinárodním právem? Tak co, novináři, kdy se začnete domáhat svých nezadatelných práv o přístupu k informacím? Nebo vám jen stačí plivat po prezidentovi Zemanovi, premiérovi Babišovi a dalších?

Jan Lepič, Bublava