A ejhle, druhý den se ukázalo, že to byla provokace, zorganizovaná ukrajinskou tajnou službou. Babčenko nebyl zavražděn, měl být jen návnadou k chycení údajných ruských agentů. Novinářské organizace se za tento podvvod bouřily a tvrdě Ukrajinu odsoudily. Samozřejmě se nic neprokázalo a celý případ vyšuměl do zapomnění. A politici? Samozřejmě je ani nenapadlo se omluvit.

Nepřipadá vám provokace v Kerčském průplavu podobně, včetně bleskové reakce západních politiků a novinářů. Jasným viníkem je samozřejmě Rusko, aniž by byly prověřeny objektivně všechny okolnosti případu nezávislým orgánem, třeba OSBE. A náš ministr zahraničí? Okamžitě odsoudil Rusko a navrhnul připojit se k případným novým sankcím. No a ČT24 případu věnovala večerní hodiny a kdo jiný než spolehlivý pan Romancev samozřejmě věří Ukrajině. Jak jinak.

Bylo by rozhodně vhodné zachovat chladnou hlavu, nepodléhat emocím a počkat, jak se situace vyvine. Porošenkovi teče do bot, podle průzkumů nemá prakticky šanci na znovuzvolení a tak udělá cokoliv, třeba klidně rozpoutá válku. Vyhlásil výjimečný stav, což neudělal ani v případě bojů na východě země, nebo při připojení Krymu k Rusku! Proč asi, při v podstatě daleko méně závažném incidentu? Podle posledních informací zadržení ukrajinští námořníci potvrdili, že šlo o provokaci.

Podle Ukrajinců je Rusové k výpovědi donutili mučením. Co víc dodat.