Podstatné ovšem je, že Bakondi se rovněž vyjádřil k situaci na bělorusko-litevské hranici. Upozornil při tom, že unijní komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson nedávno navštívila Litvu a „odstoupila od obvyklého stanoviska“ Bruselu, když povzbuzovala k náležité ochraně hranic.

Připomeňme, že v období největší migrační krize v roce 2015 bylo Maďarsko státem EU, který byl nejvíce zaplaven ilegálními migranty z Asie a Afriky. Po krátké době Budapešť umožnila migrantům odchod do států, které vyjádřily vůli  je přijmout. Současně také Maďarsko na hranici se Srbskem postavilo plot, který významně brání ilegální migraci. Maďaři také zpřísnili tresty za nelegální překročení hranice a pro organizátory migrace. Maďarská vláda se kvůli opatřením proti ilegálním migrantům stala cílem kritiky unijních představitelů a promigrantských států.

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell ovšem nyní hovoří o tom, že Litva by měla obdržet na stavbu plotu finanční unijní prostředky. V tomto kontextu je třeba také uvést, že v noci z pondělí na úterý pohraničníci Litvy začali naplňovat nové a přísnější předpisy, včetně okamžitého navracení migrantů. Na rozdíl od Maďarska ovšem nyní z Bruselu kritika nezaznívá.

Jan Urbach

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.