Ze všech vyjádření je jasná obava, aby se neopakovala volební situace z USA, kde navzdory politickému establishmentu Donald Trump porazil Hillary Clintonovou. Nejen v Americe, ale i v Evropě, Merkelová je toho jasným příkladem, dodnes takový výsledek politické elity jen s obtížemi rozdýchávají.

Těžko se vysvětluje, proč podle těch, co spolu mluví, tak skvělá osobnost, prohrála se strašným dítětem americké společnosti Donaldem Trumpem. Nevolili třeba Američané proti vytváření politických dynastií a předurčenců vládnutí? Nevadili jim všechny nejasnosti okolo financování nadace rodiny Clintonových? Nemají dost zneužívání administrativy ve vlastní prospěch politiků? Lhaní, které je dovoleno neomylným vyvoleným? Etc, etc, …

Německá péče o pravdivost informací má souvislost s volbami do Spolkového sněmu příští rok. Nejde snad o obavu, že navzdory nepochybnému zapojení manipulativních sdělovacích prostředků nebo průzkumů veřejného mínění by se mohla opakovat americká lekce?

Kdo bude určovat, co je pravda a co lež?

Poslanec Haveling rovnou dezinformační snahy po vzoru amerických demokratů přičítá Rusku. Na jednu stranu zábavné. Ovšem zvláště z Německa takové hledání nepřítele zní děsivě. Není třeba nic dodávat.

Kdo bude určovat, co je pravda a co lež? Toto není televizní pořad, ale návrat do hlubokých temnot totality a vytváření světa nikoli jen podle George Orwella. Jsou i horší alternativy, ke kterým můžeme naši cestu nasměrovat.

Kdo ovšem zabrání v záměrném uvádění v omyl ze strany politiků z té dobré, tedy neruské strany? Nelhal snad celému světu americký ministr zahraničních věcí Colin Powell, když v Radě bezpečnosti, tedy na dost váženém fóru, hovořil o zbraních hromadného ničení v rukou Saddáma Husajna. Kde byly? Kolik lidských obětí a neštěstí taková lež přinesla a dokonce i dnes přináší? A kdo a podle jakého zákona potrestá generála Powella?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele