Je zcela nepochybné, že reakce společnosti jak na propuštění tisíců vězňů, tak především na omilostnění aktérů tunelářských a korupčních skandálů z počátečních i pozdějších let privatizace, našeho prezidenta, jeho okolí i pana premiéra a jeho okolí dost zaskočila. Nejde jen o symbolický protest starostů a pedagogických pracovníků, kteří sundávají portréty. Na sociálních sítích protestují statisíce lidí a chytají se dokonce pochody proti amnestii. Pověstná česká lidová tvořivost dostala mimořádně silný impuls, o čemž svědčí množství vtipů, které se začínají objevovat, včetně nápadu na přejmenování Ruzyňské věznice na Věznici Václava Klause. Připočteme-li k tomu ostrou kritiku, která zaznívá z autorit z oblasti práva, chystanou ústavní stížnost senátorů, máme skutečně zaděláno na ne zcela zanedbatelný společenský problém.  

Jak se stalo u našich politiků již tradicí, jejich reakce je zcela neadekvátní a spíše přilívá oleje do ohně, místo, aby ho hasili. Prezident se dětinsky lituje a opakuje, že jde o zlovolný útok jeho nepřátel, zatímco premiér zaujal postoj vrchního alibisty. Prezidentovo zpupné odmítání vysvětlit důvodu takto pojaté amnestie vyvolává jen další pochybnosti o tom, co bylo skutečným cílem masivního promíjení trestů a zastavování trestních stíhání. Bohužel se objevily informace, které temná podezření o připravovaném velkém pardonu pro tuneláře, korupčníky a zloděje významně přiživují. Jde třeba o návrat stíhaného manažera fondu Trend Miroslava Vlastníka, který se čtrnáct dní před vyhlášením amnestie náhle vrátil z Peru, kde se osm let skrýval. Pokud by se totiž do vlasti nevrátil, amnestie by se na něho nevztahovala. Stejně tak hlasitě deklarovaná jistota bývalého náměstka zlínské primátorky Martina Janečky, že nepůjde o vězení, k čemuž byl na dva roky pravomocně odsouzen, o které hovoří předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík, vzbuzuje další temná podezření.  

Václav Klaus měl s milostmi udělenými za podivných okolností lidem, odsouzeným za korupci, problémy již v minulosti. Většina komentátorů to shovívavě omlouvala známým Klausovým despektem k právu, které pokládá jen za další zbytečnou a zdravý růst společnosti ohrožující regulaci. Nakonec jeho nechuť k uznání existence špinavých peněz je všeobecně znána. O to je samozřejmě pikantnější, když se dnes dovolává Evropského soudu pro lidská práva.  

Prezident a jeho rádcové zřejmě došli k přesvědčení, že jim amnestie - tak jako dříve problematické milosti - projde, maximálně bude pár pisálků trochu křičet. Takto široký a masivní odpor nečekali a nebyli na něho připraveni, takže reagují zcela podle komunistického vzoru. Brání se tvrzením, že jde o někým organizovanou akci, která útočí na hodnoty představované panem prezidentem. Komunisté by možná jen dodali, že akce je organizována a placena ze zahraničí. Václavu Klausovi bohužel uniká, že příčina lidového odporu spočívá v příliš velkém rozporu mezi jeho státnickým počinem a přirozeným smyslem pro spravedlnost, jak ho chápe většina populace. Připočteme-li k tomu všeobecná a dlouhodobá frustrace veřejnosti, která dostala konečně jasný a jednoznačný ventil, nelze se až tolik divit. Pokud si pan premiér myslí, že se v takové chvíli stačí vymluvit na to, že prezident má na takovou amnestii právo, nebude se moci on divit, když sám dopadne rovněž špatně.  

Pocit veřejnosti, že současný prezident již není jejich hlava státu, může samozřejmě vést k oslabení autority státu a k rostoucímu pocitu, že ani tento stát již není jejich stát. To by samozřejmě mohlo mít mnohem závažnější důsledky. Současné protesty, ať již motivované strachem z trestanců, propuštěných náhle na svobodu, nebo vyvolané frustrací z náhle deklarované beztrestností velkých zlodějů, by politici rozhodně neměli podceňovat. Jinak budeme důsledky Klausovy amnestie na společenskou atmosféru a postoj veřejnosti k vlastnímu státu pociťovat ještě hodně dlouho. A to by byl snad ten nejhorší důsledek Klausovy Hradní éry.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele