Causus belli nastal už o tři roky dřív, když Asad odmítl plán na vybudování plynovodu z Kataru přes Sýrii, jak vysvětluje Robert F. Kennedy Jr. (na snímku nahoře) ve vynikající analýze nazvané Syria: Another Pipeline War.

Plán předpokládal výstavbu 1,500 kilometrové trasy vedoucí přes Saudskou Arábii, Jordánsko, a Turecko. Měla umožnit dodávku katarského podzemního plynu až do Evropy. Plynovod za deset milionů dolarů by dal sunitským královstvím v Perském zálivu možnost ovládnout světový trh přírodního plynu a posílil by hospodářsky i mocensky Katar, nejvěrnějšího amerického spojence na Středním východu.

Asad se nespokojil jen s odmítnutím sunitských námluv. Korunoval tuto urážku úderem na solar plexus golfských vazalů USA. Připojil Sýrii ke konkurenčnímu plánu 'Islámského plynovodu', který má vést z íránského naleziště přírodního plynu přes Sýrii do libanonských přístavů. Tím by se hlavním evropským energetickým dodavatelem stal šíitský Irán, zatímco sunnitský Katar by se octnul na holičkách.

To ovšem Saudové, Katařané, Turci a Američané nemohli dopustit nejen z hospodářských, ale především geostrategických důvodů. Nehledě na to jak by ten svět vypadal, kdyby si každý národ dělal co by se mu hodilo.

Telegramy a zprávy amerických, saudských, katarských a izraelských tajných služeb, uveřejněné Wikileaks potvrzují, že vojenští a političtí stratégové těchto zemí rychle dospěli k závěru, že Assad must go. Dohodli se, že nejlepší způsob, jak se ho zbavit je vyvolat sunitské nepokoje, vyprovokovat režim k násilí, které podnítí bouře a občanskou válku, a ta přivodí pád Asada.

Co následovalo víme.

Co přijde záleží na loutkovodičích Donalda Trumpa. Dopřejí syrskému lidu mír, který je na dosah?

P.S. Loutkovodiči jsou hoši co spolu mluví z amerického vojensko-průmyslového komplexu a vyzvědných služeb. Stačilo jim sedemdesát sedm dní, aby z prezidenta udělali převařenou nudli. Ale to je jiný příběh.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.