Litva v současné době soudí bývalé sovětské komunistické papaláše za násilnosti z ledna 1991, kdy sovětská armáda po vyhlášení nezávislosti této pobaltské republiky v předchozím roce tam vtrhla a zavraždila minimálně 14 civilistů. To je samozřejmě v pořádku, i když je to jen symbolický akt. Co je však hrozné, je hysterická reakce současného putinovského Ruska.

Někteří kremlofilové tvrdí, že Rusko není Sovětský svaz, jenomže reakce Moskvy na jednání Litvy dokazuje něco jiného. Kreml hájí sovětské zločiny, čili Rusko se hlásí k Sovětskému svazu. Rusko tvrdí, že Pobaltí se v roce 1940 připojilo k Sovětskému svazu dobrovolně. To je lež jako věž. Je to stejný nesmysl, jako kdyby někdo tvrdil, že 15. března 1939 si Češi vybrali Protektorát Čechy a Morava sami od sebe. Koneckonců Slováci se odtrhli už den předtím na základě rozhodnutí Slovenského sněmu a ochranu Říše schválil sám prezident Emil Hácha.

Nynější Německo se za okupaci českých zemí v roce 1939 omluvilo a stydí se za ni. Současné Rusko okupovalo pod hlavičkou SSSR v roce 1940 Litvu a nestydí se za to. Jenom během jednoho roku bylo ruskými komunisty zavražděno na 75 000 Litevců. V letech 1944 – 1952 bylo na 245 000 Litevců včetně žen a dětí deportováno v hrůzných podmínkách na Sibiř.

Ruští bolševici dokonce masakrovali i děti na táboře. V Rainaiském lese našli místní obyvatelé po jejich odchodu 76 mrtvol mladých chlapců – skautů. Dvě těla měla z úst vytržené jazyky, u čtyř pak chyběly vyrvané genitálie. Třem z těl někdo z katů vložil penis do úst. Řad těl měla deformované nosy, roztříštěné hlavy a rozdrcené čelisti. Chlapci byli postříleni typicky bolševickým způsobem - kulkou do týlu. Jeden hoch měl zatlučený dřevěný kolík do oka.

V Panevežysu nastal při ústupu Rusů masakr. Jednotky rudoarmějců povraždily několik desítek dělníků ve zdejších továrnách, lékaře a personál ve místní nemocnici, zdravotní sestra Zinaida Kanevičiene byla znásilněna a umučena. Stalo se 26. června 1941.

Ve věznici Kretinze po sobě komunistické stvůry nechaly mučící kůl. Vězeň byl k němu přivázán ocelovým lanem, pálen, natírán kyselinou solnou, bylo mu uřezáno pohlaví a vypíchány oči.

Na krutost bolševiků vzpomíná i Litevka Malvina Pranaitieneová. „Rodiny roztrhali od sebe, děti byly odvedeny od rodičů. Spolu s dalšími ženami jsem cestovala v přecpaném dobytčáku, kde bylo pouze jedno vědro na tělesnou potřebu, pitná voda žádná. K jídlu jsme nedostávaly nic.“ Jako cesta do Osvětimi, že.

Je odporné, že putinovské Rusko se odmítá za prokazatelná zvěrstva spáchané v Pobaltí omluvit a ještě je bagatelizuje. Tím se ovšem vylučuje ze společenství civilizovaných lidí. Údajně Rusko už není Sovětský svaz. Tomu bych rád věřil, ale proč Rusové hájí sovětské zločince, když údajně s nimi nemají nic společného. Německo svoji nacistickou éru odsuzuje, Rusko srovnatelné komunistické zločiny hájí. Proč asi?

Jan Ziegler