Nevybírají nemocenskou - protože by nepřežili - a pravidelně jim nezbývá na dovolenou, protože jim nikdo nechce dát hodinově takovou odměnu, aby si ji brát mohli. Odepisují vždy nejvyšší paušál, i když takové náklady nemají, aby si právě nějakou dovolenou mohli dovolit, pak nemají vysoký důchod. Je ale především hodně drzé pouštět si hubu na špacír ohledně toho, že OSVČ nepřispívají k rozpočtu republiky. I kdyby nepřispívali přímo, bez jejich práce by fungování mnoha podniků - ba celých odvětví - nebylo možné. Paní Juřenčáková je předsedkyní Sdružení místních samospráv ČR. 

Výchozí zpráva zde.

Jana Juřenčáková:

"Minimální mzda je momentálně 11.000,- Kč a zaměstnanec s touto minimální mzdou platí na zdravotní pojištění 495,- Kč a na sociální pojištění 715,- Kč, tj. celkem 1210,- Kč. Zaměstnavatel pak za něj odvádí 990,- + 2750,- Kč, tj. celkem 3.740,- Kč.

OSVČ, která má příjem z podnikání jako jediný a není to důchodce či někdo, kdo je třeba na rodičovské dovolené, tak musí měsíčně uhradit na zdravotní pojištění minimálně 1906,- Kč, na důchodové pojištění 2.061,- Kč a pokud chce být pro případ nemoci či úrazu nemocensky pojištěna, tak ještě minimálně 115,- Kč, tj. celkem 4.082,- Kč. To je nepoměr, co? Zaměstnanec - 1.210,- Kč, OSVČ 4.082,- Kč, tj. 3,37x více.

A pokud by OSVČ chtěla, aby se jí nemocenské dávky po 14 dnech či výpočet důchodu počítaly z 11.000,- Kč, tak by musela na důchodové pojištění platit měsíčně 3.212,- Kč, na nemocenské pojištění 253,- Kč, což je pak celkem se zdravotním pojištěním 5.371,- Kč, tj. 4,439x více než zaměstnanec s minimální mzdou.

A to OSVČ marodí prvních 14 dnů zdarma, protože nemocenské dávky má vyplácené až od 15. dne. Zaměstnanec by měl při takových srážkách, tj. 5.371,- Kč měsíčně, hrubou měsíční mzdu téměr 48.900,- Kč. Názory pana Štěcha znám, protože jsem s ním na toto téma často polemizovala v Senátu - vždycky tvrdil, že zaměstnanci doplácí na OSVČ. Čísla mluví jasně, jenom někteří zase potřebují proti sobě poštvat zaměstnance a OSVČ."

Poznámka - pokud se ale počítá, co zaplatí zaměstnanec a zaměstnavatel dohoromadv, tak je to 4950 a to je skutečně více, než zaplatí OSVČ, problémem je, že zaměstnavatelé  nevyhnali zaměstnance do volného poměru proto, aby platili  pořád stejně, prostě je nikdo  nepřinutí, aby dávali OSVČ to, co  se patří, aby laťka byla srovnaná, zkoušeli jsme to! Všichni OSVČ to léta zkoušejí,  přes určitou hladinu hodinových a úkolových mezd nejede vlak! Však také OSVČ požívají nižší sociální ochany než zaměstnanci, když jim někdo nezaplatí, musí k soudu nebo to oželet, a když s nimi zadavatel ukončuje vztah, nedostanou žádné odchodné. 

Michael Kroh také o této věci píše - a je hodně překvapivé, co sděluje: http://michaelkroh.pise.cz/20-tahanice-okolo-vydajovych-pausalu-zivnostniku.html

Doplňuje Andrea Cerqueirová:

"Nápad předsedy Senátu Štěcha mě mrzí. Jsem ve „střetu zájmů“, neboť jsem OSVČ (pracující na šest různých úvazků, faktury, autorské honoráře, různé typy smluv), ale zase mohu mluvit z vlastní zkušenosti… Zaměstnanci i OSVČ by měli být na jedné lodi, ne stát proti sobě. Chci silný zákoník práce, který chrání zaměstnance, jsem pro benefity pro zaměstnance, pro to, aby vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli byl co nejlepší… Zároveň je třeba uvědomit si, že nižší odvody OSVČ jsou vykoupeny zase něčím jiným: nemají zaměstnanecké benefity, prémie atd., musí si předem napracovat dovolenou, aby měly po tu dobu nějaký příjem, nemocenská – i když si ji dobrovolně – platí, není nic moc (sama jsem před pár lety po operacích a hospitalizacích v nemocnici raději těch pár týdnů pracovala, jak to jen šlo, "z postele“, a o nemocenskou si nepožádala, neboť by mi nestačila – a to jen proto, že svou práci jsem takto měla možnost krátkodobě vykonávat, u některých typů práce to nejde).

Zamýšlela jsem se nad tím, že problém pro OSVČ je dlouhodobá nemoc… Při zvýšení odvodů by to nedopadlo tak, že každá OSVČ by náhle našla práci na plný úvazek, ale že mnohé by se dostaly do sociální tísně, výdělek by jim nestačil. Zvýšení odvodů by nejvíc dopadl na ty OSVČ, které jsou i dnes rády, že jsou rády. Proto opakuji, zaměstnanci i OSVČ by měli být na jedné lodi, vnímat, co která pozice přináší, přát si vzájemně co nejlepší podmínky."

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.