Jana Maříková: Agrese proti Afrínu a velké ticho

07.02.2018 14:05 | Zprávy

V poslední době jsem se seznámila s filmovou tvorbou tureckého režiséra s kurdskými kořeny Kazima Öze. Předkládala jsem titulky k jeho filmu „Zer“, odehrávajícím se na pozadí jednoho z maskarů či spíše genocid, v nichž si historie lidstva tak libuje. Tohle byl masakr v turecké provincii Dersim v roce 1938. Film sám má obdobnou historii jako Turecko po roce 2011. V době, kdy se zdálo, že věci se obracejí k lepšímu, byl v počátcích natáčení podpořen tureckým ministerstvem kultury v rámci programu „Kurdského otevření“.

Jana Maříková: Agrese proti Afrínu a velké ticho
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Turecká vlajka, graffiti.

V době jeho dokončení byl fim zcenzurován. Jeho uvedení do kin přišlo v době tureckého totálního „uzavření se“ řešení kurdské otázky. Na filmovém festivalu v Istanbulu musel být uveden místy v „začerněné“ podobě. Symboly a obrazy kurdského odporu musely zmizet. Mimo Turecko je ale promítán necenzurovaný a získal řadu ocenění. Promítá se i ve Spojených státech. Tam poskytl Kazim Öz rozhovor webu „Ahval"“ který jej nadepsal titulkem – „Může se Turecko skutečně vypořádat s maskarem v Dersimu?“

Kazim, který sám pochází z Dersimu, popisuje historii filmu, jeho vzniku a peripetií, a vysvětluje, proč až třetí generace mluví o prožité bolesti. První mlčí a chce zapomenout, druhá popírá, až ta třetí má sílu promluvit. Stejný jev byl pozorován i u těch, kteří přežili nacistické koncentrační tábory. I hlavní hrdina filmu je vnuk děvčátka, které kdysi přežilo Dersim.

Dnes bohužel opět vidíme, že Turecko se nepoučilo. Znovu nastoupila cenzura. Což je jev nejen turecký. Můžeme jej opět pozorovat i v Německu. A už ji znovu máme i u nás, kde byly před prezidentskými volbami na čas blokovány na facebooku i ParlamentníListy.cz.

V roce 1938 by to byl Dersim – nyní je to Afrín

Mysleli jsme si, že válka v Sýrii skončila. Že Rusové pomohli Asadovi zvítězit nad Islámským státem. Jenže před dvěma týdny se militanti Islámského státu (IS) vrátili. Spolu s tureckou armádou napadli kurdskou provinici Afrín na severu Sýrie.

Pročítám weby, sleduju zprávy a děsí mě to mrazivé ticho z oficiálních míst. Skutečné velmoci mlčí. Jako když nacistická vojska 15. března 1939 obsadila zbytek okleštěného Československa. Prezidenti, premiéři, ministři zahraničí a obrany od Západu až na Východ jsou k turecké agresi němí. Nikdo nic podstatného ani nedělá, ani neříká. Maximálně vysloví „politování“ nebo větu jako „jsme nešťastní“. Vzorem planých žvástů je ministerstvo zahraničí USA. Po něm papouškuje Západ. I Vladimír Putin jako by zamrzl; prezident Ruska, které Sýrii pomohlo vyhnat džihádisty.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Co je problémem v té dostupnosti bydlení?

To je nedostatek bytů. Poptávka převyšuje nabídku. To si děláte srandu? Ne že byste neměl pravdu, ale můžete mi sdělit, co jste udělali proto, aby se situace na trhu s bydlením zlepšila a také proto, aby bylo vlastní bydlení dostupné ne jen pro hrstku milionářů? Ten problém tu trvá roky a zatím si h...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Miroslav Ševčík: Morální hodnoty a čest jsou pro mě důležitější, než funkce

18:14 Miroslav Ševčík: Morální hodnoty a čest jsou pro mě důležitější, než funkce

Prohlášení doc. Ing. Miroslava Ševčíka, CSc. k rezignaci na funkci proděkana NF VŠE k 28. 3. 2025