V pozitivně naladěném článku toto sdělení zvěstoval statutární místopředseda strany Igor Bruzl. Jako důvod uvedl skutečnost, že předseda Šmarda prodal část stranického majetku, konkrétně zrekonstruovaný Lannův palác v Hybernské ulici. Kupní smlouva byla uzavřena se současným nájemcem společností Pensum a.s., a to za kupní cenu 201 mil. Kč, se kterou je vedení strany dle svého vyjádření velmi spokojeno. 

Zřejmě nikoho z tohoto vedení neznepokojuje fakt, že se dne 22. 7. 2022 jen o pár metrů dál od Lannova paláce prodala shodou okolností bývalá pošta u Masarykova nádraží o daleko menší rozloze za cenu 220 mil. Kč. Na rozdíl od Lannova paláce, který je větší a je navíc v perfektním stavu po rozsáhlé rekonstrukci, je budova pošty doposud neopravená a nákladná investice ji teprve čeká. Pokud jde o kupní cenu Lannova paláce, statutární místopředseda Bruzl ve svém newsletteru obdivně dodal, že „současný nájemce v průběhu jednání svoji nabídku o milión korun vylepšil, a tak konečná cena dosáhla 201 miliónů korun“. Předsednictvo strany se totiž na jaře 2022 předběžně usneslo, že pokud se bude Lannův palác teoreticky prodávat, minimální kupní cena musí být 200 mil. Kč. A přesně s touto nabídnou přišla původně společnost Pensum a.s. Konečný výsledek, o 1 milion povýšený, je tedy opravdu grandiózním úspěchem vyjednávacích schopností stranického vedení! Když si navíc uvědomíme, že ČSSD přijde o současný nájem z Lannova paláce v hodnotě 500 tis. měsíčně, výsledek je opravdu tristní.

Zajímavé je, že předsedu Šmardu neznervózňuje skutečnost, že ani díky tomuto kontroverznímu prodeji nebude ČSSD stále schopna splatit všechny své dluhy. Několik milionů zůstane ČSSD stále dlužna Fio bance, a navíc bude zachována zástava na její nejdůležitější nemovitosti – Lidovém domě v Praze. Předseda Šmarda v jednom svém vyjádření pro média uvedl: „Není dobré, když strana neumí splácet svoje dluhy a my jsme teď prokázali, že toho schopni jsme.“ Toto vyjádření je však zavádějící a účelové. Může zmást ty, kteří proces prodeje Lannova paláce nesledují detailně a tedy netuší, jaké praktiky jsou skryty v pozadí. Současné vedení strany totiž žádné své schopnosti v umořování dluhů nepředvedlo. Právě naopak. Zcela záměrně se předseda Šmarda, statutární místopředseda Bruzl a místopředseda Petříček vyhýbají jakémukoliv jinému řešení, než je to, které vede právě k prodeji majetku, a právě k prodeji konkrétní nemovitosti (Lannova paláce), či nemovitostí. Lze se totiž domnívat, že v brzké době představí Grémium ČSSD další model pro splacení zbytku dluhů, který jen povede k dalšímu rozprodeji majetku.

Je smutné sledovat, jak se nejstarší česká politická strana, ověnčena dlouhou historií a vlastní tradicí, změnila na pouhý nástroj politické materializace. Mnoho členů je dnes unavených, znechucených, bez vize stranické budoucnosti. A není se čemu divit. Náš historik, Jiří Malínský, přirovnává současný stav k době polistopadové, kdy ČSSD musela od základů vybudovat své politické pozice. Tehdy musela povstat z popela a ukázat, čím je a čím být touží. Řekněme si to otevřeně. A je dobré, aby to pochopili jak členové strany, tak i voliči. Dnes uvnitř ČSSD probíhají zásadní procesy, v jejichž rámci na sebe ve vnitřním boji naráží staré stranické praktiky a nová opoziční síla, na původních stranických strukturách skutečně nezávislá. Nejde o souboj generací, ale o souboj základních idejí souvisejících s výzvami současných celospolečenských proměn. Střetáváme se nejen v pohledu na řízení a vnitřní fungování strany, ale také v otázkách politických, kdy jako opozice nabádáme k větší aktivitě ČSSD, k průraznosti a odhodlání. Věříme, že je třeba zastávat jasný postoj i v případě, že je prozatím menšinový, jelikož jediným měřítkem politika má být jeho svědomí a vlastní vnitřní přesvědčení o správnosti záměru. Jakožto kandidátka na budoucí předsedkyni strany jsem zastánkyní právě takové politiky, v jejímž rámci začne ČSSD konečně důrazně hájit národní (myšleno i národní evropské) zájmy v situaci, kdy jsou evidentně ohrožovány, kdy konečně začne prosazovat energetickou udržitelnost a potravinovou soběstačnost naší země, kdy se konečně jasně postaví proti snahám Fialovy vlády zatáhnout naše občany do vojenského konfliktu včetně jeho nevyhnutelných následků a kdy konečně pronese slova na obranu svobody (slova, projevu, názoru), jelikož právě ta z nás činí společnost skutečně demokratickou, nikoliv totalitní.

Brzy po prázdninách nás čekají volby. Předseda ČSSD Šmarda, který je zároveň současným starostou Nového města na Moravě, bude dle svého vyjádření post starosty obhajovat. Ovšem ne na kandidátní listině ČSSD! Stejně jako v předchozích volbách, kandiduje za Lepší Nové Město. Kromě toho, že není ochoten ve městě, kterému starostuje, sestavit kandidátku politické strany jíž sám předsedá, slíbil místním voličům, že pokud ve volbách uspěje a funkci starosty obhájí, bude Novému městu na Moravě věnovat sto procent svého času. Můžeme se tak oprávněně ptát, kolik času bude v takovém případě věnovat ČSSD? Předseda Šmarda totiž na volebním sjezdu ČSSD v prosinci 2021 svým spolustraníkům slíbil, že se bude straně věnovat naplno. Co je pro něho tedy důležitější – ČSSD, nebo Nové město na Moravě? Dnes se můžeme jen dohadovat, z jakého důvodu vlastně na pozici předsedy ČSSD kandidoval. Navíc je s podivem, že jeden a týž člověk, který nekandiduje ve volbách pod vlastní politickou značnou, dokáže bez zardění zrušit pražskou kandidátní listinu a bezostyšně se tak míchat do procesů, které nemá pod kontrolou ani ve vlastním městě.

Kandidátem do senátu měl být za ČSSD náš přední energetik Vladimír Vlk. Podpořili ho organizace Mělník, Praha východ i celý Středočeský kraj. Grémium ČSSD ho však nedoporučilo a jeho kandidatura byla zamítnuta. Snad proto, že upozorňuje například na praktická úskalí Green Dealu? Ano, jeho odborné závěry nejsou plně v souladu s politikou předsedy Šmardy, místopředsedy Petříčka a jejich zelenou ČSSD. Jak lze tedy očekávat, že vedení strany bude hájit hodnotu svobody pro své voliče, když nedemokratické praktiky samo používá? Jak mohou voliči uvěřit, že se ČSSD změnila? Toto jsou závěrem jen některé z mnoha otázek k zamyšlení.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele