Trestní oznámení, které vyslovuje podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku a překročení pravomoci úřední osoby, podala dnešního dne advokátka Jana Zwyrtek Hamplová ze skupiny ProLibertate. V oznámení cituje ustanovení zákonů, s nimiž se dle Hamplové dostal ministr do rozporu, právní závěry, proč smlouva dle jejího názoru nemůže obstát, a tvrdé kritice je podrobena obchodní praxe ČEZu, která s právním hodnocením úzce souvisí.  V trestním oznámení se dokonce uvádí, že už sama praxe, kdy ČEZ vyrobí jednu kWh elektřiny cca za 45 haléřů v atomových elektrárnách a za 25 haléřů elektrárnách uhelných, a spotřebitel zaplatí koncovou cenu přibližně 12 Kč/kWh, by měla být předmětem zkoumání orgánů činných v trestním řízení. Hamplová naznačuje možné naplnění trestného činu lichvy podle trestního zákona; to proto, že konečný spotřebitel je v situaci tísně, kdy je nucen hradit cenu za kWh se započtením neúměrného zisku, který byl vytvořen uměle aktem nákupu vlastního produktu na burze, a jeho následným prodejem zákazníkovi.

ČR jako akcionář ČEZ celou výši svých dividend za poslední 4 roky vrací zpět do dispozice akciové společnosti formou úvěru, a to jen proto, aby nemravná praxe na hraně lichvy mohla na Lipské burze pokračovat. To však není podle Hamplové úlohou státu. ČR je sice oprávněna poskytovat úvěry právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že úvěr je nezbytný k odvrácení škod v národním hospodářství, ale daný úvěr v žádném případě neslouží k odvrácení škod, ale pouze k tomu podpořit pokračování nemorální obchodní praxe, která je ke škodě občanů České republiky. Mezi úkoly státu jako veřejnoprávního subjektu v žádném případě nepatří podílet se jako většinový akcionář akciové společnosti na umělém vytváření zisku popsaným způsobem.

Česká republika navíc poskytuje úvěr s výhodnější úrokovou sazbou i soukromým akcionářům, tedy soukromým osobám. Rozdíl mezi úrokem v místě a čase obvyklým a sjednaným je tak nepřímým ziskem těchto soukromých subjektů, kteří se na poskytnutí úvěru nepodíleli, a který by jinak museli hradit soukromému peněžnímu ústavu. Nebyly současně poskytnuty žádné záruky splacení úvěru tak, jak vyžaduje Zákon o majetku ČR. ČR navíc touto smlouvou o úvěru zmrazuje vysoké ceny energií, a tím trvale a negativně ovlivňuje nákladovost firem i následný výběr daní v ČR, tedy ji trvale a výrazně finančně poškozuje. Neoprávněným prospěchem je prospěch ČEZu formou výhodného úvěru v rozsahu 74 miliard Kč, za výhodnější úrok, s dobou splatnosti, která je utajena, ze kterého budou mít z 30% prospěch soukromé subjekty, zatímco ČR bude jen poškozena. To celé za situace, kdy ČR je v jasné finanční tísni, pokud jde o zdroje veřejných prostředků.

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová: „Pokud někdo považuje poskytnutí úvěru 74 miliard na to, aby mohl ČEZ, z jedné třetiny soukromý, složit hotovost pro další obchodování na burze, kterými uměle vytváří astronomické zisky na úkor konečných spotřebitelů, tak já si to tedy nemyslím. Stát tu není od toho, aby dával veřejné peníze na podobné účely. Proto tvrdím, že smlouva o podobném úvěru neměla být nikdy podepsaná.“