Najdeme tu tváře známé i neznámé. Jména legendární i polozapomenutá. Osoby, jejichž zájem o funkci prezidenta je veřejným tajemstvím už léta, i takové, u kterých to vyvolá spíše údiv. Opravdu, kromě lidí, o kterých se v souvislosti s prezidentskou volbou mluví už dlouho, se zde vyskytuje řadu osob, o jejichž odhodlání se o kandidaturu ucházet široká veřejnost ještě neví. Zkusme jim proto udělat trochu reklamu a zahrát si jednu takovou malou hru. Jak ji nazvat? Říkejme jí třeba „A toho znáte?“ Pravidla jsou snadná. Řeknu jméno a vaším úkolem je danou osobu někam zařadit. V nejlepším případě povědět, o koho se jedná. Pokud se někde zadrhnete, prohráváte. Jestli se dostanete až na konec, můžete si gratulovat. Žádný prezidentský kandidát vás nepřekvapí. Budete připraveni na všechno.  

Takže pozor, začínáme. Na úvod něco lehkého: Jiří Karas? „Není to ten lidovec, co nemá rád gaye, zastává se tradiční rodiny, bojuje proti eutanazii a nemá rád potraty?“ Ano, ano. To je on. Na svých webových stránkách píše: „Všechny občanské zákony mají být v souladu s lidskou přirozeností. Český národ má chránit život všech lidí včetně nenarozených, tělesně postižených a seniorů. Stát má podporovat rodinu založenou na trvalém svazku jednoho muže a jedné ženy. Otcovství, mateřství a výchova dětí v harmonických rodinách je nezastupitelnou hodnotou.“  

Zkusme pokračovat: Petr Cibulka? „Jo, to je ten člověk, po kterém se jmenují Cibulkovy seznamy. Každé volby také kandiduje jeho strana, jejíž název vždycky zabere celý hlasovací lístek, takže jména kandidátů se už na něj skoro nevejdou.“ Správně. Zkrácený název jeho uskupení zní: „Pravý Blok – strana za ODVOLATELNOST politiků, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii“ Můžeme dál. Co třeba Karel Randák? „Jasně. To je ten pán, co byl v tajných službách. Taky rád fotografuje. Ty fotky z Toskánska byly od něj, ne?“ Zdá se, že se zatím chytáte dobře. Samé staré známé tváře. Karel Randák se také angažuje v Nadačním fondu proti korupci Karla Janečka.  

A teď něco pro fajnšmekry: Jan Šinágl? „Pohoda, to je ten aktivista. Potkáte ho na každé demonstraci. Taky se soudí s Helenou a Michalem.“ Výborně. Zkusíme přitvrdit: Vladimír Stehlík? „Proboha, není to ten z Poldy Kladno?“ Přesně tak. Vladimír Stehlík už v únoru potvrdil, že se chce o funkci ucházet a že už sbírá podpisy. A co třeba nějaká žena? Rut Kolínská? „Že by síť mateřských center?“ Paráda. A teď jednu klasiku. Slávek Popelka? „Jó, to je ten tragéd z Hyde parku. Holešovská výzva.“ Správně. To, co podle Slávka Popelky tato země nejvíce potřebuje, je přímo volený prezident vybavený silnými pravomocemi.  

A něco pro znalce. Jana Lysoňková? „O té jsem četl. To je ta vědma.“ Klobouk dolů. A co třeba Karel Muzikář st.? „Podnikatel blízký Klausovi. Je z panevropské společnosti a Mozartova obec s ním roky bojovala o Bertramku.“ Dobře. Pomalu se dostáváme do finiše. Poslední otázka. Opravdu hodně tvrdý oříšek: Emil Adamec? ...Nic? „Emil Adamec?“ Žádný nápad? Zkuste vylučovací metodu. Kdo by to tak mohl být? Ezoteriky máme. Příznivce přímé demokracie také. Bojovníky proti eutanazii. Antikomunisty. Panslavisty. Někdo chybí. Není to tak těžké. „Že by monarchisti?“ Bingo. Emil Adamec chce zavést konstituční monarchii. A to je konec naší hry „A toho znáte?“. Pokud jste došli až sem, jste připraveni si zvolit svého prezidenta. Jestli ne, nemusíte být smutní. Seznam kandidátů se ještě může hodně změnit a námi uváděná jména se v něm vůbec nemusí objevit.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele