Tento argument vycházel z toho, že změnou způsobu volby se vyhneme kupčení s hlasy senátorů a poslanců, různým zákulisním schůzkám, posílání nábojů apod. Důležité je, že problém poslední volby nespočíval v tom, že je nepřímá. Pes je zakopán v naší politické kultuře. A to se nezmění tím, že začnu prezidenta volit přímo. Abychom se zmiňované frašky zbavili, museli bychom věnovat mnohem větší pozornost proceduře, resp. zákonům, které volbu prezidenta umožňují. Jinak se zkrátka blamáži nevyhneme. To, co se začíná dít kolem aktuální volby prezidenta a co všechno ještě bude následovat, je pouze dokladem toho, že procedura byla opět zanedbána a nás čeká další fraška a to možná ještě mnohem větší než v případě volby v roce 2008.  

Nejde totiž jen o kontrolu správnosti údajů prováděnou Ministerstvem vnitra, zda mělo něco sečíst či zprůměrovat, ale o samotný prováděcí zákon. Ten stanovuje pouze kontrolu pravosti údajů na petičních arších, nikoli pravost podpisů. Navíc na následné odvolání kandidátů u Nejvyššího správního a Ústavního soudu dává zákon více než šibeniční termíny. Na nedostatky v prováděcím zákoně upozorňoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ještě před jeho schválením. Může například vzniknout situace, kdy bude na Ústavní soud podána řada ústavních stížností proti předcházejícím rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, ale o těchto stížnostech nebude mít kdo rozhodnout, neboť plénum Ústavního soudu nebude usnášeníschopné, protože v té době vyprší řadě ústavních soudců jejich mandát.  

Varianty vývoje, které mohou nastat, jsou různé. V každém případě se nacházíme ve velmi nepřehledné situaci, která je naprosto zbytečná. Vrátí Nejvyšší správní soud popř. Ústavní soud krátce před volbou některého z vyřazených kandidátů zpátky do hry? Odehraje se volba ve stanoveném termínu? Nebo ji Ústavní soud odloží do doby, než oznámí své rozhodnutí o podaných stížnostech? Nezruší pak Ústavní soud prováděcí zákon jako takový, čímž by došlo k dalšímu odkladu volby, a Poslanecká sněmovna by musela přijmout nový zákon a celá procedura by začala nanovo? Navíc, pokud sám Nejvyšší správní soud dá Ústavnímu soudu posoudit ústavnost prováděcího zákona, Ústavní soud nebude moct volbu odložit, takže proběhne i za situace, kdy její právní stránka nebude vyřešena. Nově zvolený prezident následně v průběhu takových řízení může navrhnout nové soudce Ústavního soudu, kteří by v případě jejich schválení Senátem posuzovali samotnou volbu prezidenta, jímž byli nedlouho před tím nominováni. Zdá se Vám to absurdní? Všechno jsou to zatím hypotézy, ale nastat může leccos.  

Zkrátka fraška, kterou máme před sebou, může být mnohem větší než ta provázející poslední volbu. Přitom stačilo ponechat volbu nepřímou a upravit ji tak, aby se omezily excesy, ke kterým docházelo. Například zavést to, aby se ve třetím kole volby stal prezidentem kandidát s nejvíce hlasy, čímž by se celá volba zkrátila a zjednodušila. Také bylo možné zrušit rozpravu, která volbu prezidenta provází, či zakotvit to, zda se má prezident volit tajně, popř. veřejně. Tím, že se změnil způsob volby, se pouze otevřela možnost další eroze našeho parlamentního systému a posilování funkce prezidenta.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele