Příkladem je Daniel Herman. Hned druhý den, po porušení vládní dohody, měl jako ministr skončit. Mají dost názorů zbytečného ministra Jiřího Dienstbiera a mají dost prolhaných Hašků. Bylo by velikou chybou, že ti co byli na prvních místech kandidátek a propadli, se na první místa opět budou cpát.

Náznak, že tomu tak skutečně bude, potvrdil předseda asociace krajů Michal Hašek. Hodinu po zveřejnění volebních výsledků nás v televizním vystoupení ujistil, že jestli si někdo myslí, že v politice skončí, tak se hluboce mýlí. Po tom velikém propadáku, místo omluvy a pokory- arogance, kterou si voliči pamatují.

V dřívějších dobách rodiny potenciálních snoubenců chodily na námluvy. Šly se přesvědčit, jaký má protistrana grunt, jaký mají na dvoře pořádek a jak mají napečeno. V rodině, kde měli nějakého pitomce tak bývalo zvykem, že ho schovali, nejčastěji do stodoly a měl zákaz se po dobu návštěvy ukázat. Začíná se roztáčet kolo námluv a předvolebních slibů.

Možná, že by k lepšímu obrazu ČSSD přispělo, kdyby hned zítra Dienstbiera také zavřeli do stodoly.

Pana Brady je mi líto

Ministr Babiš jednou prohlásil: ,,Kdybych byl premiérem, tak to zbytečné ministerstvo okamžitě zruším“. Kdyby se nic jiného nepovedlo, tak i to by bylo velikým přínosem.

Oslavy 28. října potvrdily, že se naplno rozeběhly předvolební rituály a řada politiků a rádoby politiků si nenechala ujít příležitost se zviditelnit. Všichni, kteří byli pozváni a nezúčastnili se oficiálních oslav na Pražském hradě a místo toho tajtrdlíkovali na náměstí, by si měli uvědomit, že jejich prostřednictvím a jejich potleskem měli za nás všechny poděkovat vyznamenaným. Byli mezi nimi i přímí bojovníci za naší svobodu.

Se vší úctou k panu Brady, se oni za naši svobodu zasloužili větší mírou.

Pana Brady je mi líto a to hned ze dvou důvodů. Jednak za to, co si musel v životě prožít a podruhé za to, co mu připravil jeho synovec, ministr Herman. Až si uvědomí, jak byl zneužit a jaká to byla vše obrovská faleš s dodatečnými vyznamenáními a různými cetkami v podobě symbolických klíčů od měst, tak se mu možná přitíží a my ostatní můžeme být jenom rádi, že naším příbuzným není Herman.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele