Jaroslav Moravec: 100 let česko-slovenské koruny – zlaté mince

05.04.2019 12:30 | Zprávy

Vedle neraženého zlata, převážně zlatých slitků, které jsme představili v minulém příspěvku, bylo další významnou formou zásob zlata cedulových bank tzv. zlato ražené, tedy mince, příp. okrajově medaile, plakety, řády, vyznamenání a podobný materiál.

Jaroslav Moravec: 100 let česko-slovenské koruny – zlaté mince
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.

Ve státech, kde existoval zlatý standard ve své nejčistší podobě, tedy standardu zlaté mince (cedulová banka při něm vyměňovala svoje bankovky v jejich nominální hodnotě za zlaté mince), měly mince v zásobách zlata dokonce větší bonitu, než zlaté slitky. Zlaté mince, které byly ve své nominální hodnotě zákonnými penězi, totiž představovaly úřední cenu zlata a zlatý obsah měnové jednotky. Zlaté mince proto právem patří, vedle zlatých slitků, mezi úvodní exponáty výstavy 100 let česko-slovenské koruny.

Zlaté mince z hromadné úschovy na výstavě 100 let česko-slovenské koruny


Velkou většinu mincí uschovávaly cedulové banky hromadným způsobem, z nichž byly v našich podmínkách nejběžnější jutové sáčky, později pro svou vysokou prášivost nahrazované sáčky bavlněnými, viskózovými, příp. pro malá množství mincí i papírovými. V jednom sáčku se v zájmu jednoduššího počítání a snazší manipulovatelnosti obvykle uschovávaly celé stovky kusů mincí do celkové hmotnosti 10 kilogramů, což u nejrozšířenější hmotnosti mincí zlatého standardu kolem 7 gramů obvykle představovalo 1.000 kusů mincí v jednom sáčku o hmotnosti kolem 7 kilogramů. Zbývající necelá množství, tzv. špičky, se pak uschovávaly po menším množství, někdy i v rozměrově menších sáčcích. Jedna z úvodních vitrín výstavy představuje právě zlaté mince z hromadné úschovy, jak bylo typické pro rakousko-uherskou a československou praxi. Vzhledem k tomu, že vznik Československa a jeho osamostatněné měny spadá do období těsně po první světové válce, vybrali jsme symbolicky mince nejvýznamnějších států Ústředních mocností (Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko), mince států Dohody (Velká Británie, Francie, Rusko, Itálie, Spojené státy americké) a mince neutrálního Švýcarska.

Zlaté mince rakousko-uherské korunové měny zůstaly v Československu zákonnými penězi až do poloviny roku 1928, ale jako platidla se už od začátku první světové války fakticky neuplatňovaly. Československý stát za téměř tři čtvrtě století své existence vydával zlaté mince pouze jako mince obchodní, tedy bez nominální hodnoty a pevného poměru k zákonné měně, československé koruně. Právě tyto obchodní mince, československé dukáty zvané svatováclavské, završují ukázku hromadné zásoby zlatých mincí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jan Kuchař byl položen dotaz

Peníze nechybí přeci jen ve školství

Ale snad všude. Policisté, hasiči, lidé v sociálních službách...ti všichni by si zasloužili přidáno. A co pro ně udělala vaše vláda?! Když už něco ,,děláte" tak jen to, že své povinnosti přenášíte na obce a města.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Smutné konce

14:52 Jiří Weigl: Smutné konce

Česká politická reprezentace provedla spektakulární geopolitický přemet – drsně odvrhla zásadního sp…