Jeho názory, čeřící dosud stojaté církevní vody, logicky nekonvenují všem. Proto nepřekvapuje, že musí čelit oponentským hlasům, které se soustřeďují hlavně do konzervativních církevních skupin (z tohoto důvodu musí neustále vyvracet spekulace o radikálnosti svých kroků jako nyní, kdy velmi energicky odmítl možnost, že by titul kardinála mohly získat i ženy). Tábor kritiků zesílil především v posledních týdnech. Důvodem je jasná kritika současného kapitalismu, obsažená v apoštolské exhortaci „Evangelii gaudium“, zveřejněné v listopadu. Tento programový dokument cílil jak na provedení zásadních reforem uvnitř církve, tak se ale vymezil i vůči problémům politiky a hospodářství. Potvrdil v něm, že jednu z hlavních rolí hraje v jeho programu boj proti sociálním nerovnostem a chudobě. Polemickou reakci vyvolaly výroky typu „peníze musí sloužit a ne vládnout“ či „ekonomika vyloučení a nerovnosti zabíjí“.   

Rozhlasový moderátor Rush Limbaugh, jeden z hlavních mluvčích konzervativní pravice, sdružené do Tea Party, ho za to nazval marxistou a pokrytcem a dal najevo, že by se v podstatě neměl do politiky míchat. Papež nyní reagoval na tuto kritiku v rozhovoru pro italský deník „la Stampa“ kde se mimo jiné distancoval od marxismu a označil ho za chybnou ideologii. Co však podle něj ultrakonzervativní kruhy označují za „ryzí marxismus“, jsou jen důsledně uplatňované linie církevní sociální nauky. K tomu je třeba připomenout, že František často hovoří o tématech, týkající se dopadů korupce, rostoucí nedůvěryhodnosti politiky a problémů sociální nespravedlnosti, nikoli z pozice ideologických proklamací, ale z hodnotového zarámování.  

Jak dále řekl v interview, který vedl známý znalec vatikánských zákulisí Andrea Tornielli, chtěl polemizovat především se zásadami tzv. trickle down teorie, která sice slibuje, že z bohatnutí horních deseti tisíc budou profitovat i chudší vrstvy, ale v praxi k tomu podle papeže nikdy nedojde. Papežovy výroky k sociálním otázkám mají sice politický rozměr, ale směřují zejména k tomu, aby církev prezentoval jako společenské alternativum, předkládající vlastní řešení společenských problémů, jež nejsou vázány na pravolevou optiku.