EU ve svém prohlášení nezvykle otevřeně ukázala na Rusko a Čínu jako záměrné podněcovatele a šiřitele lží o koronaviru. To je úvodní sloupek k pojednání o boji proti dezinfromacím, jak byl uveden na portálu Aktuálně.cz, které se prý v České republice velmi rozmáhají.

Pozoruhodné na tomto konstatování je, že o dezinformacích se mluví bez konkrétních případů, tedy o jaké dezinformace se jedná, čeho se týkají, resp. jaká je protiváha, tzn. jaká je skutečnost a pravda o covidu-19! Např. paní Jourová tvrdí, že dezinformace mohou ohrozit lidské životy, ale už neřekla, jakým způsobem mohou být ohroženy. EU, aniž by cokoli doložila fakty, pokrytecky osočuje Rusko a Čínu ze záměrného podněcování a šiření lží o koronaviru. O jaké konkrétní lži nebo podněcování jde, však EU již neuvedla. Lze se tedy oprávněně domnívat, že EU vědomě osočuje jak Rusko, tak Čínu, čímž proklamovanou dezinformaci o covidu sama vědomě vyhrocuje, jen aby dodala potřebnou vážnost jiné verzi nebo názorům na existenci, průběh, šíření a léčení covidu -19, které zaujímá EU a další představitelé západních států.

Svým naprosto neseriózním jednáním chce zřejmě EU dokázat, že jedině správný názor na problematiku Covidu-19 má ona a představitelé západních farmaceutických firem, které potřebují prosadit své výrobky, tj. vakcíny, na světový trh. Jinými slovy, EU otevřeně lobbuje za tyto firmy, a proto se nefér způsobem snaží dehonestovat Rusko a Čínu nepodloženými, či lépe řečeno nekonkretizovanými pomluvami o jejich údajném podněcování a šíření lží o Covidu-19.

Z obecného pohledu je nejen snadné, ale také krajně neseriózní o někom prohlašovat, že šíří dezinformace. Problém však je, když takové tvrzení není doloženo žádnými důkazy, které mají požadovaný charakter dezinformace, protože jinak může dojít k odsouzeníhodným pomluvám a také k hrubému osočování napadených stran. Má-li EU a paní Jourová k dispozici dostatečné argumenty a důkazy o tom, že Rusko a Čína záměrně k něčemu někoho podněcuje, notabene šíří lži o Covidu-19, co nás může ohrozit na životech, pak by je měli také oficiálně předložit veřejnosti. Z toho, že tak EU ani paní Jourová neučinily, lze usuzovat, že potřebná fakta nebo důkazy k dispozici nemají a ani nejsou. Ostatně, není se čemu divit, tento postup EU je hodně podobný známému přísloví, že zloděj křičí chyťte zloděje!

V této souvislosti nebude od věci se o nebezpečné „dezinfomovanosti“, před kterou nás údajně experti (nepochybně z EU) varují, říct několik slov.