Jak by ne, vždyť jak sám hrdě, značně  pokrytecky  říká, že:  „Vašek byl strašně férový, bezvadný chlap. Byl to člověk, který měl odvahu jít do určitých situací, aby v podstatě ‚prostřel stůl‘ pro novou generaci. Stůl svobody volnosti, dýchání a radosti ze života.“  Netřeba zdůrazňovat, že tím Vaškem není myšlen ukecaný Vašek z Prodané nevěsty, ale (také ukecaný) Václav Havel, údajně velký Přeučilův kamarád, jak pan herec také hrdě poznamenává.

To vše navzdory tomu, že pan Přeučil byl na seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, veden jako agent StB pod krycím jménem Klaun. Dne 20. ledna 1977 vystoupil v tendenční reportáži Kdo je Václav Havel? odvysílané Československou televizí na 1. programu, jako součást kampaně proti autorům a prvním signatářům Charty 77! Pro dokreslení ještě několik zajímavých Přeučilových výroků, které mají vztah k jeho pozoruhodné umělecké minulosti. Tak např. říká: „ Jsem velice šťastný, že žiji v demokracii. A znovu opakuji, že by to měla být demokracie s velkým D. Prožil jsem značnou část svého života v zoufalém, šíleném komunistickém režimu,“ že „ mladá generace si vůbec neuvědomuje, co jsme tenkrát prožívali. Měl jsem ohromnou kliku, že jsem byl 33 let v Divadle Na Zábradlí,... kde byl doslova ostrov svobody. Čili já jsem šťastný z toho, že jsme v demokracii. Ale měli bychom ji všemi silami chránit.“ A že se snaží pan přeučil, že?

Bard Přeučil si však nejen notně protiřečí, ale dokonce i lže! Pro upřesnění: pan Přeučil s notnou dávkou falešné přetvářky říká, že prý prožil značnou část svého života v zoufalém, šíleném komunistickém režimu, aby v zápětí konstatoval, že byl 33 let v Divadle Na Zábradlí …. kde byl doslova ostrov svobody!!!  Ó, jak musel být zoufalý a trpět, že? V té době však byl pan Přeučil také aktivním členem KSČ, což se už do jeho melodramatickém nerativu  jaksi nevešlo. Jak si tedy máme vlastně vysvětlit jeho život v zoufalém, šíleném komunistickém režimu? Nedělá  z nás pan rétorik Přeučil blbce?  Nebo si snad myslí, že když zmíní, že jeho otec  byl (údajně) osobní přítel Jana Masaryka, po roce 1945 byl poslancem prozatímního Národního shromáždění, že si snad měl dopisovat s Winstonem Churchillem, že byl účastníkem v monstrprocesu  s  Miladou Horákovou, kde  dostal doživotí (v žaláři strávil deset let),  že se sám pan Přeučil  také (údajně) kamarádil s Vaškem, kterého  předtím  podrazil v Čs. TV, že všechny ty nadnesené, dramaticky podbarvené, často nepravdivé projevy občané přijmou s obdivem a uznáním, že svůj život zasvětil boji o demokracii s velkým „D“!  Herec je či snad byl dobrý, nemohou či nechci soudit, ale jako člověk je charakterem morální ubožák.

Ne všichni lidé jsou totiž zas až tak naivní a  hloupí, aby panu Přeučilovi, honosně zvaném „herecký bard“ skočili na jeho na jeho „pověstnou rétoriku“, úlisné, potažmo falešné, rádoby demokratické řečičky. Opravdu nic překvapivého, je to jen reálný obraz morální úrovně jednoho z mnohých „demokratů“ a pravdoláskařů z pražské kavárny!

Rozhovor s Janem Přeučilem v Parlamentích listech ZDE.