První článek je rozhovor s paní profesorkou Evou Sykovou, bývalou ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR  s názvem: Svobodu pro neočkované, ale ať jsou v izolaci! Co to je vůbec za lidi...  Profesorka Syková se neudržela,  a druhý článek  Žádná ochrana. Třetí dávka? Takto. Doktorka boří Babiše i Fialu,  v němž se k danému problému vyjadřuje imunoložka RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., zakládající členka Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.  

Stručně řečeno, článek resp. rozhovor prof. Sykové je tématicky určen příznivcům očkování a všem, kteří  tvrdě „odsuzují“ postoje neočkovaných, zatímco článek od RNDr. Krátké naopak zaujímá liberální postoje a hájí ty „neočkované“. Objektivně řečeno, dva diametrálně odlišné názory. Nechci zde blíže rozebírat stanoviska obou autorek jejich obsáhlého vyjádření, chci však konstatovat, resp. upozornit na hluboké rozdíly v názorech v posuzování této problematiky. Pokládám si otázku, jak je možné, aby se lidé, možno říct odborné kapacity, tak diametrálně až zásadně rozlišovaly  v názorech, když by se z hlediska veřejného zájmu by měly víceméně shodovat, aby mohly být jako uklidňující a umravňující stanovisko předkládány občanům pro řešení kovidové  situace. Zatímco paní profesorka říká „čehý“, paní doktorka (celkem pochopitelně) říká „hot“ a je na každém čtenáři, aby si vybral, který názor je mu bližší. V mém případě jsem na straně doktorky Krátké třeba už proto, že se v mnohém shoduje s názory prof. RNDr. Dalibor Štyse, CSc., vědce v oboru biochemie článkem Smrt a nemoc po očkování. Účinnost? Malá. Profesor-exministr výbušně o vakcínách,  jehož názory jsou pro mě, jakožto odpůrce očkování bližší,než takřka drakonické názory prof. Sykové.      

Z pohledu tolik proklamovaného rozdělování společnosti, z velké části neprávem přičítané prezidentu Zamanovi, je to otázka, proč či z jakého důvodu tyto markantní rozdíly v hodnocení koronavirové problematiky mezi renomovanými kapacitami existují. Jisté vysvětlení vidím v tom, že většinové názory, které se zastávají potřeby očkování, jsou přičítány masovému nátlaku politiků na vládní úrovni na vědomí lidí   a to naprosto nepřijatelným způsobem, který však pro autory tohoto nátlaku má značný efekt. Masový nátlak spočívá v tzv. „vymýváním mozků“, zastrašování občanů z následků neočkování cestou patologických statistik a zveřejňováním patologicky nevhodných fotografií, notabene nemající přímou souvislost jako důsedky úmrtí na Covid-19 a každodenní publicitou statistiky o průběhu nově nakažených, pozitivních, těžce nemocných pod kyslíkem, počty zemřelých apod. Kromě toho různé nátlakové způsoby na nutnost očkování s vlivem na případný postih ze strany zaměstnavatele, znemožnění vycestování, návštěv společenských akcí atd., atd.  

Na opačné straně této problematiky pak jsou lidé, kteří se odmítají dát očkovat. Naprosto a zásadně odmítám názor paní profesorky Sykové, že tou příčinou naší epidemiologické katastrofy je kverulantství a neukázněnost některých lidí. Bohužel, řada i vzdělaných lidí, včetně lékařů, politiků, umělců se připojuje do party, dovolím se říci sekty, odmítačů očkování, kteří šíří nepravdivé, nevědecké, ničím nepodložené a zavádějící informace o škodlivosti vakcín. Proklamují hesla o svobodě jednotlivce – o svobodě nakazit se, nechat se draze na účet nás všech léčit, beztrestně ohrožovat zdravotníky a lidi kolem sebe. Kam se poděla lidská soudnost, že nevěříme vědě a odborníkům, ale těm, kteří nemají pro svá tvrzení o škodlivosti vakcín žádné důkazy. Tomu, že lidé odmítají obrovské výhody vakcinace, já svoboda neříkám, to je totiž demonstrace hlouposti, sobectví, touhy odlišit se něčím od ostatních a zviditelnit se.

Paní profesorku Sykovou nijak blíže neznám, nicméně od akdemické osobnosti, vzdělané, erudované, kulturně a společensky na úrovni, bych takové hodnocení rozhodně nečekal. Přijde mi to, jakoby si paní profesorka takové hodnocení vyvodila     z čtení novin typu BLESK, ze zpráv naší ČT, případně zpravodajství Rádia Jerevan, či pavlačového žurnálu JPP (jedna paní povídala). Paní profesorka se mj. striktně vyjadřuje k postihu těch, kteřé očkování odmítají a to nikoli nějakým důrazným napomenutím, ale vysokými finančními pokutami. Na základě čeho by chtěla paní profesorka trestat tyto lidi, mi není jasné. Špatní však nejsou jen odpůrci očkování, ale i lidé, jak říká paní paní profesorka, řada vzdělaných lidí, včetně lékařů, politiků, umělců, kteří se připojují do party, dovolím se říci sekty odmítačů očkování, kteří šíří nepravdivé, nevědecké, ničím nepodložené a zavádějící informace o škodlivosti vakcín. 

Zde bych si dovolil paní profesorku Sykovou důrazně poopravit, pokud jde o její vágní názor, že tito lidé  šíří nepravdivé, nevědecké, ničím nepodložené a zavádějící informace o škodlivosti vakcín, že se hluboce mýlí. Nechci být nezdvořilý, a nechci  tvrdit, že tak nečiní s nevědomosti. Právě poznatky a skutečnosti, které byly zjištěny vědeckou cestou lidmi, resp. kapacitami zvučných jmen a ne zrovna ledasjakými, tj. vědců a lékařů z USA, Norska, Dánska, Německa, Austrálie aj. států. Paní profesorka se zřejmě neráčila před kritikou přesvědčit či se seznámit s některými skutečnostmi, které mj. pochází z jejího profesního zaměření a tvrdě odsoudila odpůrce očkování, je politováníhodné. Nebo snad jsou nepřijatelné či irelevantní názory pana profesora Berana, profesora Štyse, MUDr. Hnízdila, případně advokátky Zwyrtek Hamplové, JUDr. Nextera a dalších a dává přednost „odbornému“ posouzení ze strany dr. Kubka, profesora Flégra či kandidáta na ministra zdravotnictví profesora Válka dalších?     

Pravda, na vyslovení svého názoru má paní profesorka Syková rozhodně právo, nicméně by nemělo nikoho urážet, dehonestovat a odpůrce očkování považovat za lidi, kteří  proklamují hesla o svobodě jednotlivce – o svobodě nakazit se, nechat se draze na účet nás všech léčit, beztrestně ohrožovat zdravotníky a lidi kolem sebe.    

Profesorka Syková by si měla také uvědomit druhou stránku věci a tím je několik technických faktorů. Kvalita vakcín Made in USA nemá zdaleka potřebnou úroveň, především co do časové účinnosti, které je velmi krátká, vyvolává potřebu dalšího očkování, pohříchu často stejně nekvalitní vakcínou, jako byla ta předchozí. Ani medikamentní kvalita není, jak byl zjištěno, stoprocentní, dokonce byly v jejich složení zjištěny zcela nepřípustné částečky kovu, což jedno s druhým rozhodně nedělá vakcíny kvalitními. O  častých vedlejších účincích (srážlivost krve, mozkové příhody apod.) se bohužel mlčí. Politickým faktorem pak je skutečnost, že naše demokratické zřízení také disponuje základními právními kameny, tedy dokumenty, jako jsou Ústava ČR, Zákony jako je trestní zákoník, Listina základní práv svobod a celá řada jiných právních norem, kterými by se měla politická reprezentace řídit. Že se neřídí, že cílevědomě porušuje celou řadu zákonů, notabene bez jakýchkoliv právních následků neznamená, že si může dovolit nejen občany, ale i VŠ vzdělané občany ponižovat, urážet, vyhrožovat, šikanovat atd. Tato situace nenasvědčuje tomu, že je Česká republika právním státem.

I když je zdraví lidí a národa naprostou prioritou, nelze nevidět, že jde ruku v ruce spolu se společenskými a politickými zákonnými normami. Jedno bez druhého totiž nemůže v demokratickém státě existovat. Navzdory tomu lidé, jako je např. paní profesorka Syková, se o to snaží. Ta snaha spočívá jdnak v rozdělování společnosti na dobré a špatné (ne-li zlé) a na snahu prosazovat záměry politiků a vlády, které jdou proti vlastnímu národu. Pramen těchto záměrů ponechávám stranou, protože každý zdravě uvažující občan musí vědět, odkud vane vítr. Kam vítr, tam plášť, jak říká jedno přísloví. Dosadit příslušné subjekty již ponechávám na čtenáři. 

Nakonec bych si dovolil paní profesorku Sykovou upozornit na Rezoluci č. 2361  (r. 2021) Evropského patlamentu, ve  které se mj. říká, že očkování NENÍ povinné a  na nikoho nesmí být  politicky, společensky ani jinak vyvíjen nátlak, aby se nechal očkovat, pokud si to sami nepřejí a zajistit, aby nikdo nebyl diskriminován za to, že nebyl očkován kvůli možným možným zdravotním rizikům nebo prostě nechtěl být očkován.  Když už tolik naši politici milují EU a její orgány, měli by také ctít jimi vydaná resumé, které platí pro členské státy EU, ale i ostatní státy Evropy. Doufám, že i paní profesorka Syková vezme tuto skutečnost na vědomí.