Paní Němcová toho ve svém snažení, vzhledem k úrovni svého vzdělání a své „pověsti“, dosáhla pozoruhodně mnoho. Je to ovšem dáno i specifikou její „rodné“ strany ODS, která si podobných bezskrupolozních snaživců vždy vážila a dovedla je ocenit. Díky tomu se M. Němcová také mj. vypracovala až na I. místopředsedkyni ODS, v letech 2010–2013 vykonávala předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Poslankyní byla od roku 1998, v letech 2002–2006 byla místopředsedkyní a v letech 2006–2010 1. místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. V letech 2010–2012 zastávala výše zmíněnou funkci 1. místopředsedkyně ODS. Předtím i poté byla řadovou místopředsedkyní strany. Od roku 2020 je senátorkou za obvod č.27 Praha 1. Její senátorská funkce je typická pro naši politickou scénu, neboť ačkoliv má trvalé bydliště ve Žďáru nad Sázavou, „její maličkost“ kandidovala za volební obvod 27 v Praze 1. Kdo umí umí, kdo neumí, čumí, že? Zde ovšem nejde o to, zda někdo umí, či neumí, ale o prachsprostou politickou volební machinaci, proti čemuž se nikdo neozval, aby na tuto levárnu poukázal.

O paní Němcové je známo, že je až patologicky zaujatá vůči současným představitelům státu, tedy vůči M. Zemanovi a A. Babišovi. Ta ve své kritice na nich nenechá nit suchou, i když má sama máslo na hlavě. Teatrálně popisuje jejich osobnosti, když z nich dělá neschopné lidi vládnout, což by nepochybně zvládla lépe, než oba dohromady. Oba pánové totiž všechno dělají nasprosto špatně, apoliticky, nedemokraticky, nespravedlivě a bůhví jak ještě, jen ona sama má ty předpoklady to dělat správně. Jako třeba se naprosto odstřihnout od Číny, zaujmout tvrdý a nekompromisní postoj vůči Rusku, dát možnost přijímání imgrantů, podpořit degenerující politiku EU, více přispívat a podporovat plány NATO, atd., atd., tak to by „Mirka“ uměla na jedničku s hvězdičkou.

Naštěstí je jen řadovou senátorkou, i když její ambiciózní povaha a populistická odvázanost jí určitě „dá křídla“ k rozmachu své politické „vyzrálosti“, neomylnosti a v neposlední řadě i neskromnosti. Ta poslední jmenovaná vlastnost, neskromnost, spočívá v její velké touze kandidovat na funkci prezidenta, resp. preztdentky. Umíte si představit, z knihovnice až na prezidentku? A vůbec, umíte si představit paní Miroslavu Němcovou jako prezidentku? No to by byl ale záhul, to by už asi bylo lepší, kdyby kandidoval Pepa Vyskoč nebo Máňa Olezlá!

V titulku je zmínka o „esu“, které patří právě Miroslavě Němcové. Ta totiž má být tím „esem“ na další akci Milionu chvilek, která se vzhledem k nemožnosti shromažďování uskuteční dne 16. listopadu 2020 od 18 hodin formou on-line protestu. Zde jistě není bez zajímavosti jedna pozoruhodnost, a sice že tato akce se váže k 17. listopadu, tj. vpředvečer nikoli Mezinárodního dne studentstva, jak byl tento den odnepaměti mezinárodně uznáván, ale Dne boje za svobodu a demokracii!

To je první pozoruhodnost, ta druhá se váže k osobě paní Němcové, neboť 17. listopad je pro ni významný den. Ovšem ne z hlediska společensky uznávaného svátku, ale dne jejích narozenin, neboť dne 17. listopadu 1952 se M. Němcová narodila. Z toho lze usuzovat, že pro paní Němcovou to bude jistě nejen nepopsatelný zážitek, ale i ohromně zpopularizovaný dárek k jejím 67. narozeninám. Proto to „eso“ její účasti na akci Milionů chvilek, které jistě bude nepochybně teatrálně na in-line protestu prezentováno. „Mirka Němců“ bude mít nepochybně nač vzpomínat. Slušní občané už méně, jestli vůbec.