MZV sice respektuje kontrolní závěry NKÚ vyplývající z kontrolní akce, nicméně lituje, že vzhledem k jejímu předmětu, zejména pokud se jednalo o investiční akce prováděné v zahraničí, NKÚ více nezohlednilo skutečnost, že jejich obtížnost  je vysoká. MZV má v tomto ohledu však jen částečnou pravdu.  Jako bývalý pracovník MZV ekonomického útvaru, odboru správy majetku, jsou mi známy možnosti a podmínky pro investice tohoto charakteru.

Předně musím poznamenat, že mé působení na MZV bylo ještě v době  minulého režimu, což může dělat dojem, že jej nějakým způsobem adoruji. Nic takového nemám v úmyslu, ale k předmětu výše zmíněné věci, tedy investic do údržby nemovitostí, tj. budov a jiného nemovitého majetku v zahraničí musím vyzdvihnout fakt, že na rozdíl od současné dlouhodobě neplánované ekonomiky, bylo v minulém režimu plánování, zvláště co do výdajů státu v minulé době, zásadním předpokladem k výdajům ze státního rozpočtu. V případě MZV veškeré výdaje byl rozpracovány jednotlivými útvary MZV, včetně SSDS (Správa služeb diplomatickému sboru), které byly schváleny nebo zamítnuty) vedením MZV a bylo striktně vyžadováno jejich čerpání. K tomu nutno poznamenat, že výdaje, zahrnuté do plánu investic, byly vypracovány na základě požadavků ekonomických pracovníků našich ambasád v zahraničí, které byly posouzeny ekonomickým útvarem MZV a podle toho bylo rozhodováno, do jaké výše, v jakém rozsahu budou investice čerpány. Předpokládám,  že tento systém plánování, jako nežádoucí přežitek komunistické éry, byl nepochybně zavržen, což se pak nutně projevilo a bohužel nadále projevuje v (neúmyslném) zanedbávání potřebných investic.

Nelze také nevidět skutečnost, že vedení MZV nedisponuje dostatečně erudovanými pracovníky, počínaje ministrem MZV, jeho náměstků a dalšího potřebného zkušeného personálu na všech úsecích MZV. Jakkoliv neznám současné podmínky na MZV, domnívám se, že výběr pracovníků pro práci na MZV nemá dostatečně náročné podmínky a parametry navzdory tomu, že je dnes mnohem více vzdělaných lidí, než v minulém režimu. Asi to bude tím, že mnoho mladých lidí má vyšší či vysokoškolské vzdělání, nicméně co vědomostí se týká, lze do značné míry pochybovat. Na kvalitu pracovníků při jejich výběru mají  nepochybně vliv tzv. komunitní vztahy, přijímají se lidé na základě politických, osobních, příbuzenských vztahů, nebo známostí apod. Na zastupitelské úřady v zahraničí jsou zřejmě vysíláni lidé s ne zcela dostetčnými pracovními a interními zkušenostmi, což se negativně promítá do práce zastupitelského úřadu, jako je např. nedostatečná péče o nemovitý  či jiný majetek ve vlastnictví  MZV.

Důvody MZV, že zásadním problémem je na jedné straně sladění všech požadavků české legislativy ve fázi  přípravy akce, zadávání veřejných zakázek a  projektování staveb, na druhé straně požadavky legislativy a dalších předpisů jednotlivých států, kde se nacházejí nemovitosti vlastněné ČR, kterých se investiční akce týkají, neobstojí. Tyto problémy jsou totiž přesně tím, kterým se předcházelo důsledným plánováním těchto investic na základě získaných znalostí zahraničních podmínek pro takové investice v daném státě, které byly uplatňovány za minulého režimu. Netvrdím, že existují jisté překážky či problémy v některých státech, pokud jde o zmíněné potřebné investice, ale v podstatě jde o výjimky. Problémy vidím především v tom, že nemovitostem v zahraničí, které jsou v majetku MZV, není vždy věnována dostatečná péče. MZV nemůže obhájit skutečnost, že nedostatky a problémy, zjištěné NKÚ jsou jen v ministerstvem uvedených skutečnostech, neboť jimi nelze oddůvodnit, proč např. ještě ani po 21 letech není otázka ZÚ v Berlíně vyřešena, což hovoří za mnohé. To určitě není a nebylo způsobeno v důsledku náročnosti německé legislativy. Nicméně chápu, že nějakou obhajobu MZV muselo vyjádřit. Jiná věc je, zda jí lze také věřit.