Izrael jako nealianční země, která nemá přístup k utajovaným skutečnostem, potřebuje českého partnera i kvůli zapojení radarů do systémů protivzdušné obrany NATO. Proto si Izraelci zvolili pardubickou Retii, se kterou ovšem dosud vyjednávají velmi vlažně (viz).

Z byznysových kruhů navíc proniklo, že Izraelci chtějí přenést do Retie jen jednoduchou montáž komponentů, které by ale byly vyráběné v Izraeli. Většina peněz i know-how by tak zůstala u izraelských firem a zásadní podmínka o zapojení českých firem do kontraktu by byla splněna pouze formálně.

Oklamaná Retia

Jak potvrdili zástupci českého výrobce radarů, firma dosud nemá platný kontrakt. Z toho důvodu se obrátila i na ministerstvo obrany. „I na základě informací od společnosti Retia žádáme po izraelské straně sdělení, v jaké konkrétní fázi jsou vyjednávání o zapojení českých společností do projektu,“ podotkl mluvčí resortu Jan Pejšek s tím, že izraelská strana písemně deklarovala, že 30 procent hodnoty zakázky získá český obranný průmysl.

Ministerstvo by mělo zasáhnout

Ačkoli ministr obrany Lubomír Metnar ještě v srpnu potvrdil, že “českým poddodavatelem je izraelskou vládou deklarována společnost Retia, a. s., která je uvedená v jedné z příloh smlouvy”, je vůči jednání Izraelců překvapivě benevolentní.

Podle posledních informací už se vedení resortu připravuje na podpis smlouvy s izraelským dodavatelem. Náměstek pro vyzbrojování Filip Říha potvrdil, že už pouze čeká na to, až dostane znalecký posudek, zda je cena radarů v místě i čase obvyklá.

To je ale celkem nestandardní situace.

U jiných armádních zakázek, například u tendru na bojová vozidla pěchoty, musí uchazeči v soutěži předkládat plán spolupráce s českými firmami již jako součást nabídek a za jeho neplnění můžou být později trestáni (viz).

Zbrojaři se bouří

Náhlý zvrat v jednání se nelíbí ani zástupcům zbrojního průmyslu. “Chci se do toho vložit, protože je nezbytně nutné, aby Izraelci dodrželi objemy zakázek, které na začátku slíbili, jinak nebudeme tento projekt podporovat,“ prohlásil prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

Zakleté radary

Kauza izraelských sledovacích systémů sahá až do roku 2016. Kontrakt s izraelskou vládou tehdy uzavřel ministr Stropnický, závěrečný podpis ale měla připojit jeho nástupkyně Šlechtová. Ta ale kontrakt na dlouhou dobu zastavila. Nejprve kvůli údajné nekompatibilitě se systémy NATO, později kvůli “závažným pochybením v zakázce”. Když jí vystřídal v čele ministerstva Lubomír Metnar, zařadil projekt MADR mezi svoje priority. Měl by tedy dohlédnout na dodržení smluvních podmínek.

Jiří Beck