Jsou ale zajímavé zejména proto – pomineme-li malé množství zasvěcených studentů, kteří se zajímají o věci veřejné - jak reagují ve svém průměru mladí, politikou ještě naprosto nepoznamenaní jedinci, možná i podvědomě, na dění ve společnosti v tomto státě.   

Především je potřeba se zmínit, v rámci objektivity i o významném rozdílu mezi oběma studentskými volbami. Ty prvé se konaly před dvěma lety začátkem května před skutečnými parlamentními, tedy poslaneckými volbami, kdežto ty letošní se konaly uprostřed volebního období, i když před volbami senátními a krajskými, považovanými ovšem všeobecně za méně významné, než jsou ony celostátní volby poslanecké. Ty totiž určují hlavní směrování země, neboť na jejich základě se tvoří i vláda, která vede zemi.  

Ten rozdíl mezi oněmi dvěma studentskými volbami je tedy následující: v těch prvních studentští voliči přece jen – asi – věděli o tom, že za pár týdnů jsou skutečné volby, v nichž by oni volili tu a tu stranu a více tedy respektovali – snad – politickou realitu, kdežto v druhém případě prostě vyjadřovali, víceméně spontánně a nezávisle své sympatie nebo antipatie k jednotlivým stranám, vyjadřovali své názory. Ty byly ovlivněny jistě i pokračujícími negativními jevy ve společnosti: klientelizmem, všeobjímající korupcí a stranickými půtkami a to nejen na ose koalice-opozice, ale i mezi jednotlivými stranami Nečasovy vládní koalice.  

Nuže, před minulými poslaneckými volbami dostala od studentů nejvíce hlasů – od třiceti do asi pětapadesáti procent – TOP 09, následovaná ODS, s podporou podstatně menší, asi poloviční. Do sněmovny by se podle studentů dostali ještě, byť těsně nad onou pětiprocentní hranicí – a to je zajímavé – zástupci Vandasovy Dělnické strany sociální spravedlnosti, České pirátské strany a na některých školách i zástupci komunistů. Zcela propadli sociální demokraté.  

Letošní akce, podstatně rozsáhlejší než ta minulá – zúčastnilo se jí dvaadvacet tisíc středoškoláků ze sto sedmdesáti škol – se od té minulé odlišuje hlavně svou nekonformitou a určitým projevem nesouhlasu se současným establishmentem. Nejúspěšnější u středoškoláků byla totiž Pirátská strana s necelými jednadvaceti procenty, následovaná Topkou s procenty asi patnácti a Dělnickou stranou sociální spravedlnosti s procenty asi deseti. Teprve pak následují zavedené, nebo alespoň konformnější a známé strany: ODS – necelých osm procent, sociální demokraté a Strana svobodných občanů shodně o něco málo přes pět procent. Do sněmovny už by se nedostali komunisté a Zelení, neboť získali mezi čtyřmi a pěti procenty hlasů. Pod dvěma procenty se nacházely ze známých stran - v sestupném pořadí – zemanovci, Suverenita, lidovci a Věci veřejné.   

Co to znamená? I v prvém případě jsme už mohli zaregistrovat projevy nesouhlasu se současnou politickou situací, i když sympatie s víceméně anarchistickou pirátskou stranou odpovídají mladickému nesouhlasu s učesaným a svým způsobem konzervativním světem dospělých. Varovnější – i když připadající asi značnou měrou na žáky učilišt, ale to je jedno, protože i učni jsou součástí této společnosti – je podpora extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti. Zarážející ale je značně stoupající podpora obou těchto subjektů – zhruba dvojnásobná – u případu druhého a zřetelně vypovídá - zřejmě v důsledku nedobré současné morální situace společnosti – o značné nedůvěře, již naši mladí spoluobčané k situaci ve společnosti chovají, i o možných sympatiích k vládě tvrdé ruky.  

Vcelku srozumitelná je totálně pravicová orientace mládeže, neboť se uplatňuje podvědomé i vědomé společenské klišé. Po válce byla v této zemi většinová podpora levice, protože západní státy nás nechaly v osmatřicátém roce na pospas Hitlerovi, nehledě k tomu, že většinu území osvobodili od Němců sověti. V minulých letech jsme zakoušeli komunistickou diktaturu, takže je třeba být pravičáky. Podstatně více hlasů než ODS ale dostala Topka, protože je méně okoukaná a méně spojená s různými korupčními skandály než ODS. I z toho důvodu naprosto propadla sociální demokracie, přestože vede volební průzkumy. Ale ty jsou přece záležitostí těch starších.   

V žádném případě nejsou studentské volby dobrou vizitkou současné vládní koalice.

Publikováno se souhlasem vydavatele.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty