Tu na kolech i pásech běžně používanou, i tu na špalkách v podzemních garážích uchovávanou na horší časy, pro případ vojenského konfliktu. Těžko mě tak něco v této oblasti mohlo zaskočit, a přesto se to stalo: před třiceti lety, když jsem 17. listopadu ještě před zásahem státní moci opouštěl v houstnoucí tmě Národní. Tam, kde začíná ulice Karoliny Světlé, stála do akce nastartovaná dvě docela zrůdná monstra na bůhví kolika kolech, vybavená obřími radlicemi a sítěmi, nasazená k masovému odchytu demonstrujících. Žádná vládnoucí moc totiž nemá ráda demonstranty v ulicích.

Uplynula ona tři decennia, a historie – jež se prý neopakuje – je tu zpět, byť jenom jako historická připomínka. Praha, hlavní město demonstracemi vyhlášené i pravidelně zkoušené, se před několika dny rozhodlo přihodit ze svého rozpočtu městské policii rovných třicet miliónů na pořízení nové techniky. Takové, jak upřesnil jeden z náměstků primátora Petr Hlubuček, kterou může využít třeba při demonstracích. Konkrétně lze za ty peníze pořídit velitelské štábní vozidlo, větší skříňovou dodávku s pohonem všech kol vybavenou rozličnou technikou. Ergo počítači, vysílači a přijímači, a bezesporu i tlampači, jako antony VB blahé paměti.

„Přímo ve vozidle tak mohou zasedat všechny složky Integrovaného záchranného systému, přijímat podněty přímo z policejního vrtulníku a koordinovat události na místě a tím zásadně zvýšit akceschopnost, což se uplatní zejména při operativním řízení bezpečnostních sil přímo na místě zásahu během mimořádných událostí, velkých sportovních akcí, společenských akcích, demonstracích a podobně,“ medil si náměstek, podle něhož taková technika přispěje k větší bezpečnosti. Koho, ptejme se.

Říká se tomu kouzlo nechtěného. Vždyť jak jinak si aktuálně připomenout dramatické události 17. listopadu 1989, včetně tehdejší monstrózní techniky nasazené proti demonstrujícím, než takřka na chlup přesně třicet let poté touto pro veřejnost ´uklidňující zprávou´. Jestli to fakt nebude tím, že skutečně žádná vládnoucí moc nemá moc ráda demonstranty v ulicích.

Ale to stále ještě není zprávám o motorizovaných manévrech na našich ulicích konec. Podle informace letní červencové se pražský magistrát rozhodl darovat Krajskému ředitelství policie hlavního města rovněž dva speciálně upravené velitelské vozy značky Škoda Kodiaq v celkové hodnotě čtyři miliony korun. V září poté ministr Hamáček představil první z 865 vozidel pro tzv. prvosledové hlídky – speciální Octavie připomínající americké speciály.

Mít domácí vozy, vypadající jako americké, ještě neznamená, že budeme mít i domácí policii, výkonnou jako americká. Nic proti novým bourákům, jenom se obávám, že tentokrát tím méně spatřím tyto nablýskané výkřiky supermoderní techniky aspoň občas projet ulicemi, konkrétně našeho ďáblického sídliště. Že to bude stejné jako s tolikrát slibovaným výskytem pěších městských policistů tzv. okrskářů, které se opakovaně zapřísahají vyhnat do ulic jeden za druhým všichni ministři vnitra, policejní prezidenti i jiní prezenti. Rajónem pravidelně bez ohledu na denní dobu a počasí křižující strážce obecné bezpečnosti, jejichž stavy se údajně neustále navyšují stejně jako jejich platy. A přesto spatřit aspoň občas jednoho v našem okolí s několika školami a parkem přitahujícím noční vypíjející povaleče je zážitek ještě vzácnější, než poletující bílá vrána.

Třeba by bylo řešení, kdyby se zlomek z oněch 950 miliónů korun, vyčleněných na novou motorizovanou techniku, předisponoval i na zakoupení nových bot, protože jak jinak si vysvětlit, že ti bodří chlapíci vybavení pistolí, teleskopickým obuškem, paralyzérem, nožem, pepřovým sprejem, taktickou svítilnou, lékárničkou, vysílačkou, pouty, neprůstřelnou vestou i osobní minikamerou na uniformě, kvalitních bot nemajíce, nemohou naše ulice poctivě šlapat.

Státní moc má své problémy, nerada vidí demonstranty v ulicích. Co kdyby ji taky napadlo, že obyčejný občan a nedemonstrující daňový poplatník by zase v týchž ulicích na oplátku moc rád viděl policii. Pomáhat a chránit, jak tak ráda inzeruje.

Vyšlo na KrajskéListy.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele