Před volbami na podzim 2018 všechny politické strany zastoupené v dnešní Radě, od Pirátů po TOP 09, slibovaly ráj na zemi. Výstavbu nových mostů, komunálních bytů, rekonstrukci dosavadních mostů, výstavbu metra, dokončení vnitřního městského okruhu atd.. Prostě vše, co v Praze, pokud jde o velké dopravní stavby, chybí.

Dnes se nacházíme v druhé polovině volebního období městské rady a tak nějak 'skutek utek´. Nové mosty nestojí. Možná, že jeden je alespoň v hlavách architektů. Ale je to spíše most pro cyklisty, nežli most, který by na Zlíchově odlehčil automobilové dopravě, která probíhá na nedalekém Barrandovském mostě.

U Libeňského mostu a mostu, který vede přes Štvanici, jemuž zejména starosta Prahy 7 Čižinský, věnoval obnormální pozornost, je ticho po pěšině. Zřejmě už pád těchto dvou mostních monumentů nehrozí.

V pondělí  městská rada rozhodla o výstavbě prvního úseku trasy D pražského metra, konkrétně sedmi stanic mezi Pankrácem a Novými Dvory. Stavba se má stavět osm let. A když to všechno dobře dopadne, tak by se mohlo začít vrtat v zemi už na konci tohoto roku. Výsledná cena má být 52 mld. Kč. Tedy v dnešních cenách. Což znamená, při ročním růstu cen stavebních prací odhadem o 4 – 5%, že za osm let stavba nové trasy metra bude stát nejméně o 20 mld. Kč více.

Rada pod vedením bývalé primátorky A. Krnáčové připravila v minulém období výstavbu osmi stanic metra s depem za 39 mld. Kč.

Současná rada svádí růst pořizovacích nákladů o 13 mld. Kč na inflaci. To je trochu chabé zdůvodnění. Samozřejmě, že v cestě zahájení výstavby stojí ještě některé administrativní překážky, jako je např. získání stavebního povolení, ale také dokončení výkupu pozemků a doladění vztahů s občany, kteří se brání rozsáhlé likvidaci vzrostlých stromů v místě jedné z budoucích stanic metra.

Ať počítám, jak počítám, Praha by ze svého rozpočtu musela každý rok vyčlenit v průměru nejméně 5 mld. Kč, aby v průběhu deseti let byla nová trasa metra dokončena. To je ale nad síly a finanční možnosti Magistrátu Prahy. Radní odpovědný za finance blouzní o zapojení státu do financování metra. To je samozřejmě pravda. V minulosti, zejména za starého režimu, vlády dávaly prakticky každoročně peníze na výstavbu dalších úseků metra. Polistopadové vlády už byly střídmější a některé byly vysloveně skrblivé. A tak pro rok 1999 ve státním rozpočtu v položce výstavba metra se objevila nula. Po dlouhých jednáních se mi podařilo, jako tehdejšímu náměstkovi primátora pro finance ze Zemanovy a později ze Špidlovy vlády každoročně vyrazit nějaké peníze ze státního rozpočtu na spolufinancování výstavby metra, a to v řádech set milionů korun ročně. Tedy žádná sláva. Myslím, že v současné době, kdy řeší stát závažné problémy v podstatě existenčního charakteru po koronavirové krizi, představa o desítkách miliard, které v příštích letech poputují ze státního rozpočtu do rozpočtu nejbohatšího města a kraje v republice, je z oblasti science fiction. Je to prostě blbost. Kromě toho, proč by naši spoluobčané z jiných krajů s mnohem horší vybaveností v oblasti infrastruktury, nežli jakou má Praha, měli přispívat na investici, která v jejich očích představuje v podstatě rozmařilost? Tedy, jakékoliv vedení Prahy, v jakýchkoliv stranických barvách se na věci musí dívat velmi realisticky.

Slyšel jsem některé nadšence z řad Pirátů, kterak blouzní o tom, co se stane, až bude Ivan Bartoš po volbách do sněmovny premiérem. Jednak doufám, že taková situace nikdy nenastane a současně věřím, že v Praze přijdou na radnici k veslu lidé, kteří se budou pohybovat v realitě.

Úvěry EIB, které zmínil radní odpovědný za financování města a tedy i tohoto projektu výstavby metra jsou sice hezká věc, ale časově náročná. Pokud se nezměnily podmínky, tak se jedná o velmi nízko úročené úvěry s dvaceti až třicetiletou splatností a s možností posunu splátek jistiny dluhu o řadu let. Ale po posunutí splatnosti se dlužná částka musí vracet.... Takže to není žádné finanční perpetuum mobile.

Situace v Praze, pokud jde o pražské investice, lze charakterizovat tak, že se zcela ztratila schopnost města realizovat velké investiční akce. Když se podíváme na rozvoj Prahy a srovnáme jej s rozvojem Vídně, Mnichova či Drážďan (nemluvě o Berlínu), zjišťujeme, že se v Praze čas zastavil. Čím to je? Jsou to nekompetentní lidé na pražské radnici. A tato městská rada pod vedením primátora Hřiba, je ještě neschopnější nežli ta předchozí. Chaotické vyspravování pražských ulic s neustálými omezeními provozu, nečekanými objížďkami a s častým opakováním výkopů na stejných místech v krátkém časovém odstupu, svědčí o nekvalifikovanosti. A to je jen malý příklad.

Pražská městská rada přitom má zhruba takové politické složení v současné podobě, jaké by mohla mít příští vládní koalice (s výjimkou ODS, která je v opozici).

Primátor Hřib zřejmě definitivně promeškal příležitost, aby ve správném čase přiměl premiéra Babiše k závaznosti slibu, se kterým Babiš před určitým časem mediálně přišel, pokud jde o financování vnitřního městského okruhu. Chtěl od Hřiba pozemky v Letňanech na vybudování vládní čtvrti, což Hřib v podstatě torpédoval. A za tyto pozemky k výstavbě vysněné vládní čtvrti by A. Babiš byl ochoten souhlasit s financováním výstavby vnitřního městského okruhu formou PPP projektu z rozpočtu státu. Pirát měl políbit ministerskému předsedovi okamžitě prsten a přijmout takovýto velkorysý návrh, který by městskou pokladnu zbavil potřeby financovat dokončení vnitřního okruhu částkou cca 50 mld. Kč z vlastních zdrojů. A teď má Praha na krku dalších 50 mld. Kč (těch předchozích více než 50 mld. samozřejmě také bude muset jednou zaplatit ze svého), a to už je mimo hranice jakýchkoliv možností Prahy. Jinak řečeno, s tímto vedením města se Pražané svého nového úseku metra hned tak nedočkají. Na celostátní úrovni pak budou případně tito koaličníci z pravostředových stran předvádět stejné „zázraky“. Žádný pokrok a rozvoj státu od nich nečekejme.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele