V analýze se, alespoň podle zveřejněných fragmentů, objevují mezi důvody tragického volebního výsledku v komunálních volbách např. oslabující značka ČSSD na celostátní úrovni, rozhádanost strany, převážně propravicový elektorát v Praze, silná konkurence hnutí ANO, Pirátů a posilování nových polických subjektů apod. Předvolební program autor či autoři studie označují jako dokument směřující svými radikálními sliby ke „zlevnění života Pražanů“ (např. MHD zdarma, taxi pro seniory za 20Kč, wi - fi po celém městě zdarma). Jednalo se ale o tak radikální sliby, že s ohledem na představitele, kteří je měli reprezentovat a prosadit, tomu občané prostě neuvěřili a výsledkem je, že ČSSD v Praze nezískala ani celá 3% hlasů.

Já bych k tomu ještě dodal, že k tomu přistupuje ještě naprostá ztráta důvěryhodnosti pražských představitelů ČSSD. Ať už se jednalo o Pocheho, Dolínka anebo Březinu. Europoslanec Poche se nechal prezidentem Zemanem vcelku hloupě vyprovokovat ke sporu, který trval celou řadu týdnů a o ČSSD v Praze se prakticky tři, čtyři měsíce nemluvilo v jiné souvislosti nežli v souvislosti s poslancem Pochem a jeho touhou po funkci ministra. Pokud snad europoslanec Poche měl oproti minulosti za poslední léta díky své dosti seriózní práci v EP poněkud napravenou image, letní negativní publicita mu jí zcela zničila. Podle nedávno zveřejněného průzkumu veřejného mínění patří k nejhůře hodnoceným europoslancům vůbec, když 41% respondentů jej hodnotí negativně a 46% jej nezná. A jen 11% jej hodnotí pozitivně.

Pocheho někdejší asistent Dolínek, před volbami náměstek pražského primátora pro dopravu a nyní poslanec sněmovny, byl vnímán zdrcující částí pražské veřejnosti jako zcela nekompetentní člen Rady hl. m. Prahy, který nedokázal zvládnout svůj pracovní úkol, kterým byla organizace dopravy v Praze. Zejména ve druhé polovině volebního období se totiž pražská doprava v důsledku zcela chaotických a na první pohled nahodile a bez jakékoliv koncepce prováděných rekonstrukcí dopravních cest ponořila do úplného chaosu. A tento chaos vyvrcholil v týdnech před volbami, což poskytlo samozřejmě skvělou záminku pro politické soupeře ČSSD v Praze. Třetí figurou ČSSD, která byla velmi negativně vnímána, byl dnes už bývalý člen zastupitelstva města K. Březina. Ten svou znalostí problematiky města a zejména problematiky dopravy ve městě převyšoval všechny své stranické kolegy. V průběhu volebního období byl však pravomocně odsouzen, byť k podmíněnému trestu, přesto pro něj neplatil ve stanovách zakotvený princip presumpce viny. Když byl obviněn a později obžalován, zůstal jako kamarád predsedy strany ve své funkci. Nic na celé věci nemění to, že byl politickými soupeři ČSSD někdy až příliš démonizován. V posledních šesti až osmi letech se podařilo skupině vedoucí pražskou ČSSD naprosto zničit jakýkoli přirozený výběr kádrů. Do významných politických pozic se dostávali jen kámoši kámošů a ne často schopnější lidé, kteří mohli být k dispozici. Pražská ČSSD také prakticky ignorovala jakékoli kauzy, které se jí v médiích týkaly, a v průběhu let naprosto ztratila svou někdejší věrohodnost.

Pražský volební lídr Jakub Landovský je jistě velmi kvalitní člověk i politik, ale málokdo jej znal a bylo mu těžké uvěřit, že provede potřebnou očistu stranické organizace ČSSD. Strana ztratila svoji tradiční klientelu, zejména mezi důchodci a také ve vrstvách veřejných zaměstnanců. Doba, kdy se její volební výsledek ve sněmovních volbách pohyboval mezi 20 – 25% a volební výsledek při volbách do pražského zastupitelstva mezi 16 – 19%, je pryč. A zřejmě definitivně.

V analýze, která byla zveřejněna v Parlamentních listech, se objevuje jako doporučení vybrat z každé městské části Prahy nejméně dva aktivní členy ČSSD a s těmi pracovat a školit je. To určitě není hloupá, ani nemožná věc, ale městská konference ČSSD v Praze toto doporučení, pokud je mi známo, zcela ignorovala. Netvrdím, že uskutečnění tohoto doporučení, respektive jeho uvedení do života, povede v příštích volbách k vítězství ČSSD. Ale je to aspoň něco, co se objevuje na stole. Já bych ovšem doporučil spíše to, aby byla vyměněna celá tzv. špička pražské ČSSD. Zkratka, aby byla dána příležitost jiným (nejen novým) lidem. A k tomu by bylo potřeba, aby strana mohla volit své předsedy okresů a krajů přímou volbou všech členů. Tu a tam by se objevila alespoň nějaká štika v rybníce. Pasovat do role štiky v rybníce Pocheho, Dolínka anebo Petříčka může být zajímavým pokusem, který však – podle mého názoru – k ničemu pozitivnímu nepovede. První výsledek této politiky změny beze změny bude ostatně vidět v eurovolbách za pár měsíců.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.