Podobně urážlivým způsobem se pro změnu vůči Rusku chová také několik dalších pražských komunálních politiků.

Celá Evropská unie se Američany, společným  uplatňováním sankcí vůči Rusku, nechala zbytečně  zatlačit do protiruské pozice. A tak se Rusko,  po anexi Krymu a po vyhlášení hospodářských sankcí Západu  vč. EU vůči Rusku, rozhodlo (tyto sankce stále přetrvávají), pro velké strategické,  geopolitické změny ve své energetické politice.

Již po nějakou dobu dodává Rusko svůj zemní plyn do západní Číny prostřednictvím turkmenského plynovodu. A dnes oba nejvyšší státníci svých zemí, tedy prezident Putin a prezident Si –, prostřednictvím telemostu spustili provoz nového  plynovodu (Síla Sibiře - Power of Siberia). Ten dodává zemní plyn z  východní  Sibiře do severovýchodní Číny. Konkrétně se jedná o plyn z Čajandinského ložiska na východě Sibiře. Z tohoto pole bude zemní plyn dodáván prostřednictvím plynovodu až do čínských měst Ťi-lin a Liao-ning.

Oba dva nejvyšší státníci Číny a Ruska označili zahájení provozu plynovodu za historickou událost. A ona to historická událost opravdu je. Rusko postupně vybudovalo plynovod Nord Stream vedoucí do Německa.

Již 8. ledna zahájí prezidenti Putin s Erdoganem provoz plynovodu TurkStream, který bude zásobovat přes území Turecka ruským plynem jižní Evropu.

A nyní zde je rusko-čínský plynovod, který se má na vrchol svých ročních dodávek dostat v roce 2025, kdy jeho prostřednictvím má do Číny proudit téměř  40 mld. m3 plynu ročně. Během tří desetiletí, kdy se počítá s vytěžováním výše zmíněného východosibiřského pole, mají příjmy z tohoto ložiska  dosáhnout pro Rusko závratných  téměř 400 mld. dolarů. To je pochopitelně ohromná suma pro ruskou státní kasu.

Čína se tak stane po Německu druhým největším odběratelem ruského plynu (Německo loni odebralo 58,5 mld. m3).

Rusku a Číně se tak v krátké době několika málo let podařilo realizovat ohromný projekt mimořádného geopolitického významu. Rusko posiluje příjmy ve své obchodní bilanci, přitom diverzifikuje své dodávky, když v Číně nově  získalo ohromný dynamický rostoucí  trh. Počítá se s tím, že čínský trh, respektive spotřeba plynu v Číně bude v příštích letech každoročně narůstat o 8 – 10%. Naopak Čína sníží svou závislost na dodávkách plynu z poněkud rizikové oblasti Perského zálivu.

A konečně, Rusku se podařilo významným způsobem snížit svou závislost, pokud jde o tranzit a obecně dodávky plynu, na Ukrajině. To dává ruskému  Gazpromu pochopitelně do rukou silné karty při právě probíhajícím  jednání o výši poplatků za tranzit plynu přes Ukrajinu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele