Známý skandalista Kmenta, spolu se svým dalším svým komplicem Froydou, sestavili materiál plný blábolů, osočování, polopravd i otevřených lží, který má být, kromě jiného, jakousi rehabilitací tzv. Kubiceho zprávy. A tak hlavními účinkujícími ve „veksláckém polosvětě“ byli Kmenta, dále bývalý šéf týmu POKR a poté zástupce šéfa Kubiceho ÚOOZ, Hruška. Další výtečný muž, který v pořadu vystupoval, byl bývalý významný činitel ÚOOZ, Vlas. O Vlasovi s Hruškou se tvrdilo, že to právě oni zpracovali tzv. Kubiceho zprávu, kterou neváhali zveřejnit čtyři dny před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2006. Tehdy to byla velká bomba těsně před volbami, jež pochopitelně ovlivnila volby ve prospěch pravice. Tvrdilo se v ní, že tehdejší největší vládní strana – ČSSD – je vlastně zapojena do organizované trestné činnosti. Byl to neurvalý, neslýchaný, ale bohužel, částečně účinný pokus, jak ovlivnit volební kampaň těsně před volbami v neprospěch ČSSD. Vzpomínám si dodnes na některá tvrzení, která se týkala mé osoby. Jeden můj známý mě měl zapůjčovat, zřejmě k sexuálnímu využití, svou nezletilou dceru. Kromě toho jsem měl mít tajná konta na účtech kdesi v Latinské Americe. Na první pohled nesmyslná tvrzení, která pochopitelně později nikdy nikdo ani neprověřoval a po volbách po nich nikdo ani nevzdechl. Byla to účelová tvrzení, mající za cíl jednorázově mě osobně a stranu, jíž jsem tehdy předsedal, poškodit ve volbách.

Byla to „operativní zjištění“, tedy jinak řečeno drby, které se dostaly do pětadvaceti stránkového spisu, který podle všeho sestavili pánové Vlas a Hruška. A při zpracovávání této „zprávy“ byli ve styku, a zřejmě inspirováni, s tehdejším významným poslancem za ODS, Vidímem.

Celý Kmentův pořad se odvíjel kolem vraždy údajného kmotra českého podsvětí, Mrázka, ke které došlo 25. 1. 2006. Mrázek byl tehdy zastřelen odstřelovačem. A to střelou z velké dálky. Kmenta poněkud přestřelil, když výslovně srovnával vraždu Mrázka, s ohledem na jeho vliv v podsvětí, s vraždou premiéra či prezidenta státu. Pominu nevkusnost tohoto přirovnání, ale upřímně, pokud někdo věnuje desítky minut času televizních diváků nějaké vraždě, měl by to být už někdo, kdo je opravdu z hlediska veřejného zájmu, podstatný.

Údajný kmotr podsvětí takovou figurou velkého formátu opravdu není.

Řeknu ještě svou osobní zkušenost. Až do oznámení vraždy Mrázka v médiích, jsem neměl tušení o existenci tohoto muže. Že by se premiérovi státu, kterým jsem tehdy byl, nedoneslo něco o významnějších figurách v kriminálním prostředí státu, které vlastně organizují zločin, by bylo divné. Prostě o Mrázkovi jsem neměl ani tušení až do jeho vraždy. Pak už jsem se péčí českých médií dozvěděl více.

A teď 18. 1. na ČT2 jsem se dozvěděl, že po Mrázkovi, který měl být údajnou hlavou organizovaného zločinu v Česku, vůbec nic nezbylo. Žádný majetek. Prostě nic. I to spíše nasvědčuje tomu, že to byl něčí poskok. Tedy poskok někoho, kdo byl v podsvětí mnohem významnější a komu teď dodatečně Mrázek má sloužit jako fíkový list. Ale to je jen má spekulace. Nicméně, věnovat pozornost neobjasněné vraždě údajného mafiána, jakoby se jednalo o váženou osobnost či alespoň celebritu, je prostě absurdní a nepatří to do ČT, tedy do veřejnoprávní televize.

Pobavily mě také záběry v tomto materiálu použité, které se měly vztahovat zjevně k pohřbu Mrázka. Na jednom snímku je vidět družina smutečních hostů a mezi nimi poznáváte jednoho z jeho příbuzných, který byl krátce předtím před televizní kamerou. To je korektní záběr. Na dalším záběru však vidíte Jonáka, usvědčeného vraha, respektive objednatele vraždy své manželky. Ale Jonák v době Mrázkova pohřbu byl přeci, lidově řečeno, v „čučáku“. Proč taková manipulace? Anebo snad dostal propustku z vězení.

Pak jsme péčí scénáristů pořadu byli seznámeni se čtyřmi verzemi vyšetřování, z nichž prý ta poslední, tj. konkurenční boj zločinců, usilujících o získání co největšího podílu na výrobě biolihu, byla ta, po které se vyšetřování mělo vydat. A zřejmě se nevydalo. Vlas s druhým expertem Hruškou vlastně zdůvodňovali, proč se jim za dva roky od smrti Mrázka, než byli odejiti či dobrovolně odešli z policejního útvaru ÚOOZ (údajně elitního), nepodařilo vyšetřit vlastně nic. Kromě čtyř verzí, které by dal dohromady i amatér, nezůstalo po těchto pánech nic. A vlastní neschopnost při vyšetřování celé kauzy řešili fabulací jakéhosi spiknutí politiků, kteří neměli zájem o vyšetření Mrázkovy vraždy. Prý již po komunálních volbách v roce 2006 pochopili, že nic nevyšetří… Jen připomenu, že tehdy již nevládla sociální demokracie, ale vlastně až do března 2009 byla největší vládní stranou ODS. Ta Vlasovi s Hruškou bránila ve vyšetřování a vyšetření celé kauzy? Opravdu?

Stejně tak já bych mohl říci, že je neuvěřitelné, že k vyšetření celé záležitosti nedošlo, což možná nebude tak úplně záležitostí neschopnosti vyšetřovatelů, v tomto případě Hrušky a Vlase, ale jejich zájmem nic nevyšetřit. Tedy tak, aby pak mohli spekulovat, kdo jim vlastně všechno ve vyšetřování zabraňoval.

A pak přichází zlatý hřeb, ba přímo zlatý hřebec „veksláckého polosvěta“: Obhajoba tzv. Kubiceho zprávy. Ta zpráva v lůně ÚOOZ, s podporou ODS, vznikla především zapojením mozkových závitů a kapacity Vlase a Hrušky. Jak říkali přímo v pořadu, proto, že je policejní inspekce začala pronásledovat kvůli falšování cesťáků. No, falšování cestovních příkazů není hrdelním kriminálním činem. Proto jsem přesvědčen, že tohle psychickou konstitucí obou spiklenců nemohlo otřást.

Prý, jak říkají jiní, tam ale bylo něco závažnějšího. Že prý se někteří šéfové ÚOOZ měli chtít dělit o nelegální výnosy z vietnamských tržnic v západních Čechách. Pomluva?

Faktem je, že tehdejší šéf policejní inspekce byl suspendován rychleji, nežli si mohl odnést potřebné důkazy s sebou do civilu. Anebo nežli by připravil v tomto směru spis pro obvinění některých činitelů policejní složky ÚOOZ. O tom pochopitelně nepadlo v televizním pořadu ani slovo. Vyjádření Vlase a Hrušky, že oni byli kriminalizováni za falšování cestovních příkazů, je prý natolik „rozbejčilo“, že prostě museli nejen zpracovat z drbů, lží a polopravd získaných operativním způsobem od podsvětí, tzv. Kubiceho zprávu, ale oni ji také "museli" zveřejnit. A ausgerechnet čtyři dny před volbami.....Zveřejnění zajistili oni anebo jejich komplicové typu Langera anebo některých spřátelených novinářů. A zveřejnili ji – jak jsem výše uvedl – pár dní před volbami proto, aby volby ovlivnila ve prospěch pravicové opozice.

Organicky nezapadal do celého snímku nejen Jonák, kterého přifařili k průvodu smutečních hostů na pohřbu Mrázka, ale např. také ministr vnitra Pecina (byl ministrem v letech 2009-2010 a 2013-2013-2014)), který pochopitelně v době zveřejnění Kubiceho zprávy ministrem nebyl. Proč zrovna jeho impozantní postavě věnovali Kmenta a spol. pozornost, nevím. Nechápu to. Stejně tak nemístně působily bláboly typu (nevím už, zda to byl Vlas či Hruška, ono je to v zásadě jedno), že „nás chce někdo dostat do tepláků“. Proto vznikl 25 stránkový elaborát, tzv. Kubiceho zpráva. Podle samotných jeho iniciátorů a autorů jako kouřová clona jiné kriminální činnosti. Co byl ovšem vrchol, to bylo vyjádření J. Kmenty v souvislosti s došetřenou vraždou jakéhosi Kubína, že se cituji: „…podařilo se jim (zřejmě policii?) zaznamenat odposlech z bytu Stanislava Grosse“.

Zajímá mě, kdy to bylo, kdo to nařídil, který státní zástupce to povolil a co na tom odposlechu bylo. Stanislav Gross se dnes už nemůže bránit, ale myslím, že ho v tomto rád zastoupím.

Je to jen nehorázná ukázka berijovských metod policejního státu, které Kmenta anoncuje. Odposlouchává-li BIS anebo policie ministra vnitra nebo dokonce premiéra, to je něco, co snad není možné ani v banánových republikách. U nás to, bohužel, možné bylo a možná, že ještě je.

Na závěr jsem se až za břicho popadal při tvrzení Kmenty: „Já to dotáhnu do konce“. Bylo mi ho líto. Nevím, ale mě vražda údajného či skutečného kmotra podsvětí opravdu, ale opravdu nezajímá. Těch náznaků, lží a insinuací v celém televizním materiálu „veksláckého polosvěta“ bylo až až. Nevím, zda je vhodné, aby Kmenta a spol. dostávali tak širokou příležitost prznit nevybíravým způsobem televizní tvorbu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele