Dokonce i jeho slabou předchůdkyni, primátorku Krnáčovou, oceňuje dvojnásobek lidí, přes 10 %. Tedy o 100% více než současného primátora. A dokonce někdejší, tolik kritizovaný primátor Bém má téměř čtyřnásobnou popularitu ve srovnání se současným primátorem. Obvyklé přitom bývá, že stávající reprezentant, ať už se jedná o jakoukoliv veřejnou funkci, bývá vždy hodnocen výše, než si ve skutečnosti zaslouží. Jinak řečeno, pokud Hřib bude pokračovat ve svých dosavadních politických výkonech i do budoucna (nevěřím totiž, že by byl Hřibův vyhazov z funkce primátora, vzhledem k úplné politické a myšlenkové impotenci současné vládní koalice, tak rychlý). Ale to, že by Hřib dokončil celé čtyřleté funkční období, tolik by nás Bůh snad netrestal.

To, že o svém městě Hřib nic neví přesto, že má největší počet osobních poradců ze všech porevolučních primátorů, je smutným faktem. To, že za rok v úřadě nedokázal pojmenovat ani základní investiční priority města, na které se městská rada soustředí, je důkazem jeho kolosální neschopnosti. Ale v současné městské radě jsou takoví lumeni, že tuhle neschopnost možná ani nevidí.

Aby zakryl svou neschopnost při řízení města, snaží se pan primátor míchat do vysoké mezinárodní politiky. A tak se obětí jeho řádění stala smlouva o spolupráci mezi Prahou a Pekingem. Primátor a jeho komplicové z městské rady, v rozporu se základní linií politiky vlády ČR a také Evropské unie (ke které se jinak slovy tak rádi hlásí), žádali po Pekingu, aby vypustil z již před lety uzavřené smlouvy o spolupráci větu, která je jen konstatování politického přístupu České republiky k Číně.

Pan primátor ale přijímá „premiéra“ jakési lživlády Tibetu. Jezdí na Tchaj-wan, i když základní linie politiky vlády ČR mj. vlastně říká, že se jedná o provincii Číny. A přitom se tváří, jako by se jednalo o stát rovnocenný Čínské lidové republice. Prostě šlape v mezinárodních vztazích ne jako slon, ale jako mamut v porcelánu. Pokud z toho mají vyplynout nějaké nepříjemnosti pro hlavní město ČR, bagatelizuje je. A nachází ku pomoci hordu připitomělých novinářů, kterým se to líbí a tyto hlouposti nadšeně opakují.

Pokud někdo říká, že není problém, pokud pražští a další hoteliéři a obchodníci ztratí šest set či sedm set tisíc čínských turistů, kteří k nám v tomto roce přijíždějí, je to trouba. Těchto turistů se rádi ujmou ve Vídni, v německých městech, vlastně kdekoliv v Evropě. A pokud Číňané zruší lety svých aerolinií do Prahy z Pekingu, z Šanghaje a Čen-tu, tak to bude věčná škoda také pro letiště Václava Havla, přes které pasažéři těchto aerolinií do Česka přilétají.

Nedávno jsem letěl do Číny přes Helsinky. Překvapilo mě, kolik letů je právě z Helsinek do měst na Dálném východě, do Číny, do Japonska, do Koreje, ale i jinam do Asie. Jinak řečeno, Helsinky rády rozšíří své portfolio letů i o výše zmíněná čínská města. Ale pro pana primátora to není žádný zásadní problém... Nad tím, že čínská strana odmítá zvát napříště české, respektive pražské hudební soubory, pan primátor opět mávnul rukou. Ty chybějící finance, které tyto soubory mohly v Číně vydělat, jim ale někdo bude muset vykrýt. Bude to z veřejných peněz. To bych nazval jako cena za Hřiba.

Před pár dny jsem byl šokován primátorovou bohorovností, s jakou odmítl návrh premiéra Babiše, podle kterého Praha mohla získat od státu financování dokončení městského okruhu v hodnotě cca 60 mld. Kč a další investice do zdravotnictví v řádech miliard za to, když se vzdá pozemku za cca půl miliardy korun v Praze Letňanech. Tento pozemek chce premiér použít na výstavbu vládní čtvrti. Prostě pražský mamut v porcelánu... Jinak se to opravdu charakterizovat nedá. To, že se někdy před deseti lety Praha ve svém vývoji zastavila a že pražští občané, pokud se podívají objektivně na rozvoj okolních metropolitních měst (Vídeň, Berlín, Drážďany, Mnichov, Linec), musí konstatovat, že Praha - na rozdíl od těchto skvěle se rozvíjejících měst - stojí na místě, stagnuje.

Obávám se, že v průběhu příštích deseti let nebude při tomto tempu práce pražská radnice schopna připravit žádnou větší investiční akci nad 200 mil.Kč. A zmíněná metropolitní města v okolních spřátelených zemích nám unikají ve svém rozvoji ne o koňské délky, ale o parníky. Za to, co se stalo v tomto směru za posledních deset let, Hřib pochopitelně nemůže. Bohužel, celý problém v nekoncepčním řízení města Hřib a spol. ještě prohlubují.

Vrcholné číslo, které z Hřibova exkurzu do zahraniční politiky zřejmě vyplyne, bude ovšem to, pokud se Číňané, kteří v tuto chvíli vlastní pražskou fotbalovou Slavii, z klubu stáhnou. Číňané vložili do Slavie za poslední léta sta miliony korun. A Slavia se během krátké doby dostala do situace, že dokáže hrát jako rovný s rovným s předními evropskými kluby (Inter Milan, Sevilla, Chelsea, Borusia Dortmun ad.).

To, že je suverénem české ligy, to už připomínám jen jaksi mimochodem. A připomínám jen jaksi mimochodem také to, že před příchodem čínských investorů to vypadalo, že se klub finančně zhroutí a skončí v hlubinách druhé nebo dokonce třetí ligy, po ztrátě ligové licence, což Slavii s ohledem na její přebujelé závazky v té době, reálně hrozilo. Tak tedy primátore Hřibe, „vděční“ slávisté (včetně mé osoby) v případě toho, že takový scénář nastane, Vám jistě přijdou poděkovat. A pokud říkáte, že někdo z čínské strany věci politizuje, děláte si legraci.

Američané a Evropská unie denně mluví o hospodářských sankcích vůči Rusku, vůči Číně, nyní dokonce i vůči spojenecké zemi jakou je Turecko (jakkoli je invaze Turecka do Sýrie porušením mezinárodního práva), tak proč by si země, jako je Čína, tedy země podle parity kupní síly s nejsilnější ekonomikou světa, měla nechat okopávat kotníky od trpaslíků.

Přiznám se, že nemám rád v mezinárodní politice žádné sankce. Dávám přednost korektnosti vzájemných vztahů. A ke korektnosti vzájemných vztahů patří také to, vědět co mého partnera může urážet. Primátor Hřib a jeho parta v pražské městské radě projevili při svém zamíchají do mezinárodní politiky naprostou neschopnost.

Premiér a prezident by měli udělat všechno pro to, aby čínskou stranu ubezpečili, že Česká republika, přes excesy politických kutilů jako je Hřib, uznává politiku jediné Číny. Na tom se ostatně včera představitelé státu včetně premiéra, prezidenta a ministra zahraničí shodli.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele