Jiří Paroubek: Mediální hnojomety

14.11.2019 12:03 | Zprávy

Když jsem minulý týden v úterý (5.11.) nakráčel do jednací síně Obvodního soudu pro Prahu 5, kde se projednávala moje žaloba na TV Barrandov, byl přítomen jeden novinář z iDnes a venku spořádaně číhal jeho kameraman.

Jiří Paroubek: Mediální hnojomety
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Paroubek

Server iDnes se zajímal o mou žalobu na moderátora a impresária TV Barrandov Soukupa. Nechci nudit znavené čtenáře výčtem kauz, které jsou předmětem sporu. Pan Soukup prostě projevil ve všech "mých" případech, podle mého názoru, bájnou lhavost. A musím říci, že nejvíce se mě to dotklo v případě někdejší První městské banky. Když jsem 6. ledna 1999, jako nově zvolený náměstek primátora Prahy pro finance byl zvolen předsedou dozorčí rady (DR) této banky, netušil jsem tak úplně, jaký Augiášův chlév musím vyčistit.

Banka před mým nástupem do funkce předsedy DR poskytla jen málo bezchybných úvěrů. Měla naopak desítky úvěrů toxických, což v souhrnu znamenalo ztrátu zhruba 2 mld. korun. Tato toxická aktiva byla řádně podle pravidel postupně odepisována. V největším objemu pochopitelně za rok 1998 (vznikala v letech 1994-1998), v důsledku čehož se banka propadla do hluboké ztráty. Tento stav trval silou setrvačnosti i v roce 1999, kdy se v záporném výsledku hospodaření banky promítly rovněž obří oprávky chybných aktiv z předchozích let. Banka tak byla počátkem roku 1999 oběma nohama v nucené zprávě. A nucená zpráva PMB by pro město znamenala katastrofu, neboť mělo v této bance umístěno zhruba 5 mld. korun svých depozit, Prostě, byla to hrůzná situace zaviněná mými předchůdci ve vedení banky i města. Postupně jsem spolu s týmem svých spolupracovníků banku vyčistil od toxických aktiv a připravil k prodeji strategickému partnerovi. Prodej se nakonec úspěšně podařil, město se zbavilo břemena, které jej zatěžovalo. Dokonce z prodeje svého majetkového podílu v bance dostal od kupující PPF slušně zaplaceno. Město vytěžilo, v režii mé a mého týmu, několik set milionů korun také z prodeje svých pohledávek- chybných úvěrů poskytnutých v letech 1994-1998 v PMB.

PMB se tak stala jednou ze dvou malých českých bank, které se podařilo v době, kdy skončilo asi patnáct jiných malých českých bank pádem, zachránit. Banka dnes existuje pod názvem Banka PPF a má tržní hodnotu cca 20mld korun a město Praha má v této bance podíl téměř 7%. Tedy, za prodej tohoto majetkového podílu by Praha mohla vyinkasovat v tuto chvíli cca 1,4 mld. korun. Ještě uvedu jedno číslo: již v roce 2000, tedy po vyčištění banky od toxických aktiv PMB vykázala zisk 8 mil. korun. Žádná sláva, ale přejít u rozvráceného bankovního domu s hlubokou bilanční ztrátou během krátké doby jednoho roku do zisku, nelze nazvat jinak, než jako úspěch. Vlastně možná i zázrak. Soukup však ve svých pořadech mlel něco úplně jiného. Zřejmě nepředpokládal, že se mi podaří připravit pro soud po téměř dvaceti letech dostatečné podklady, které dokazují lživost jeho tvrzení. Tak, jak jsem pochopil předběžná vyjádření předsedkyně soudu a jak je interpretoval i server iDnes, zdá se to být jasné i paní předsedkyni. Věřím, že už na příštím jednání soudu bude rozhodnuto a že Soukup již nebude v nesmyslném sporu pokračovat. Celkově jsem však musel ocenit objektivitu serveru iDnes v této kauze.

Není bez zajímavosti, že soudu s tak bulvárním nábojem se tentokrát nezúčastnil bulvár, tedy nikdo z Blesku. Zřejmě proto, že celá věc jim byla předem jasná a že neměli zájem napsat o mě cokoliv pozitivního. Naopak, hoši z Blesku usoudili, že bude dobře překrýt eventuální pozitivní informaci o vývoji soudu se Soukupem, trochou špíny. A tak se prakticky ve stejném okamžiku, kdy vyšla zcela objektivní informace o soudu se Soukupem v iDNes objevil v serveru Blesk.cz silně nepravdivý článek o mém automobilovém hobby. Prý jsem vlastníkem automobilu Jaguar v hodnotě 1,2 mil korun a přitom se prý nestydím platit alimenty budoucí bývalé ženě Petře jen ve výši 10 tis korun. Redaktora Blesku, který mě zpovídal, jsem pravdivě informoval, že nejsem vlastníkem žádného auta- před pár měsíci jsem svůj 5 let starý automobil Volvo totiž prodal. Auto prostě nepotřebuji. Tu a tam mě půjčí na sobotu a neděli „svého“ Jaguara můj syn. Ten si opatřil rok starého Jaguara z předváděčky za rozumnou cenu. Zaplatil akontaci v rozumné výši a po 5 let bude platit leasingové splátky v rozumné výši. Kdyby si pořídil novou Škodovku, vyšlo by ho to zhruba nastejno. Možná, že by Škodovka s dobrou výbavou byla dokonce dražší. Auto na leasing má rovněž moje partnerka a tu a tam mě s ním také vozí.

Moje budoucí bývalá žena Petra a její protektoři, kteří ji tu a tam využijí proti mně, zapomínají na jednu věc. Je mi přes 67 let, jsem (zatím) pracující starobní důchodce a mohu tak jezdit MHD v Praze zdarma. Což také často činím. Tuto část mého vyjádření ovšem už Blesk do svého článku nepojmul....

Blesk projevil také velkou starost o to, že jsem převedl chatu, kterou jsem kdysi zdědil po svých rodičích, na svého syna. No, nechápu, co je na tom divného. Nechci už nést ve svých letech náklady, které jsou spojené s provozem chaty. Koneckonců, při některých pracích na chatě, například při zvedání těžkých břemen, jsem si před časem ublížil a musel jsem strávit pár dní v nemocnici se zánětem bederní páteře.

Nechápu, proč mají, moje budoucí bývalá žena a její protektoři, neustálou potřebu mě v médiích napadat a zpochybňovat mé majetkové a finanční poměry. Ty nejsou určitě úplně špatné, neboť jsem pracující důchodce, ale určitě nejsou tak dobré, jako je tomu například u pana Radka Pokorného, přítele a kouče někdejšího premiéra Sobotky, či Tomáše Horáčka, který je v současnosti jakýmsi rytířem Galahadem mé budoucí bývalé ženy (ano, to je ten Horáček, který je stíhám za údajné vylupování českých nemocnic).

A pánové protektoři, až budete příště instruovat ochotného novináře, navrhněte mu také, aby se investigativně zabýval dvěma záležitostmi, které se naopak týkají mé budoucí bývalé ženy. Po jejím odchodu ze společné domácnosti, jsem jak známo zjistil, že se z mého bankovního sejfu ztratilo 5 mil.korun (z toho 3,5mil.korun nebylo mých a jejich majitel trvá na jejich vrácení). V Řecku v současné době prověřuje tamní finanční úřad také podivný prodej domu, který jsme si společně s Petrou pořídili v rámci SJM v roce 2011 a který má budoucí bývalá žena prodala bez mého souhlasu a vědomí údajně za 180 tisíc Eur. Přitom odhad zpracovaný certifikovaným soudním znalcem stanovil odhadní částku 542 tisíc Eur. Kam se asi poděl ten rozdíl mezi oběma částkami?!

Nepsal bych o těchto trapných věcech, kdyby protektoři mé stále ještě manželky se mně nesnažili tu a tam polévat škopíky špíny okořeněnými výmysly. Proč bych se nemohl bránit?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Obvinění z rasismu jako taktický prvek ve hře

15:57 Jiří Paroubek: Obvinění z rasismu jako taktický prvek ve hře

Minulý týden ve čtvrtek jsem navštívil fotbalový zápas Evropské ligy mezi Slavií a Anderlechtem Brus…