Dlužno říci, že pravostředová Nová demokracie v průzkumech veřejného mínění dlouhodobě vedla. To se také potvrdilo v parlamentních volbách, které proběhly o tomto víkendu. Nová demokracie získala téměř 40% hlasů a v důsledku zvláštností řeckého volebního systému, ve kterém vítěz voleb dostává bonus padesáti mandátů, získala v třistačlenném parlamentě absolutní většinu 158 mandátů.

Na druhém místě za Novou demokracií se umístila s 31,5% hlasů Syriza, která od roku 2015 byla v Řecku hlavní vládní stranou.

Na dalším místě se ziskem 8,1% umístili sociální demokraté, dříve strana PASOK, které získala 22 mandátů. U tak slavné strany, která dala Řecku celou řadu premiérů, to nejsou jistě slavná čísla, ale je to překonání existenční krize strany, když před čtyřmi lety ve volbách získala jen 6,3% hlasů.

Na dalším místě s víceméně stabilní podporou voličů (tentokrát 5,3%) skončili komunisté s patnácti mandáty.

Tentokrát se do parlamentu již nedostala extrémistická strana Zlatý úsvit, která ještě před čtyřmi lety získala 7% hlasů a nyní již jen 2,9% hlasů. Její roli extrémistické strany v parlamentu převezme strana Řecké řešení, která získala 3,7% hlasů.

A konečně šestou stranou zastoupenou v parlamentu, která překonala tříprocentní hranici hlasů nutnou ke vstupu do parlamentu je Levice, bývalého ministra financí z Tsiprasovy vlády Varufakise. Tato strana získala cca 3,5% hlasů.

Výsledek řeckých voleb ukazuje, že voliči často bývají velmi zapomětliví. Vždyť Nová demokracie byla tou stranou, která před jedenácti lety byla u začátku řecké finanční krize, která uvrhla Řecko na dlouhá léta do pozice evropského otloukánka. Evropské instituce, ale také například Mezinárodní měnový fond, Řecko přitiskly ke zdi požadavkem seriálu rozpočtových škrtů, které ve svých důsledcích vedly k ohromnému poklesu výkonnosti hospodářství a k poklesu životní úrovně širokých vrstev obyvatel Řecka.

Nová demokracie, jejíž jednapadesátiletý šéf Kyriakos Mitsotakis se stává šéfem vlády, šel do volební kampaně s heslem „Pracovní místa, jistota a růst“. Nový premiér se bude snažit o prosazení nižšího zdanění, ale třeba také o navyšování penzí a o příliv zahraničních investic. Ty by měly rozhýbat hospodářský růst a snížit nezaměstnanost. Nezaměstnanost klesla za čtyři roky vlády Syrizy z 26% na 18%, ale stále se ještě jedná o velmi vysokou míru nezaměstnanosti. Přičemž nezaměstnanost postihuje větší měrou zejména mladé lidi do třiceti let.

Veřejný dluh Řecka v tuto chvíli dosahuje, ve vztahu k hrubému HDP, neuvěřitelných 180%.

Uvidíme, jak se nové řecké vládě pod vedením premiéra z jedné ze tří tradičních politických dynastií Řecka (Mitsotakisové, Karamanlisové a Papandreuové) podaří spojit věci, které jdou jen těžko dohromady. Snižovat daně, tedy příjmy státního rozpočtu a současně slibovat například vyšší penze a vyšší veřejné investice, to jde opravdu jen obtížně dohromady. Ale uvidíme.

Jiří Paroubek

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.