ČRoPlus v pořadu Osobnost Plus se staví poněkud jednostranně kriticky proti zahraničně politickým aktivitám prezidenta Zemana vůči Číně.

M. Hála a jeho projekt Sinopsis dlouhodobě útočí na jakýkoliv racionální rozvoj vztahů Česka s Čínskou lidovou republikou (ČLR). Je otázka, z jakých peněz je činnost tohoto amsámblu vůbec financována. Duševní výpotky této skupiny profesionálních sinožroutů tu a tam používají česká mainstreamová média, aby nemusela sdělovat veřejnosti často velmi zkreslené a neobjektivní informace o Číně vysloveně sama.

Podle sinologa (jak sám sebe charakterizuje) M. Hály v ČRo cesta prezidenta Zemana do Číny nic nepřinese. „Ta cesta se zdá být tak trochu proti historickému trendu“. Nevím, co tím pan profesionální sinožrout míní. Mně se naopak zdá, že jeho protičínská vystoupení jsou tak trochu z jiného světa. Z toho unipolárního, který debaklem Západu vedeného Spojenými státy v Afghánistánu – ať se nám to líbí nebo nelíbí – skončil. Nechci interpretovat záměry prezident republiky, ale zdá se mi docela přirozené, že prezident se snaží o vyvážené vztahy k nastupujícím světovým velmocím, jakou je např. právě Čína. Ať se to komu líbí nebo ne, Čína bude velmi pravděpodobně do konce tohoto desetiletí nejsilnější ekonomickou mocností světa.

Nechápu, proč by měl prezident měnit plán své cesty, jak mu to doporučuje pan sinolog. Podle něj prý „tyto (české) projekty (míní tím např. úspěšné působení Škody Auto v Číně), běží samy a nezdá se, že by se nějak rozšiřovaly nebo měnily“. No, M. Hála je poněkud neinformován, protože projekt Škody Auto zdaleka neběží sám. Vozidla Škody zaznamenávají nyní při odbytu v Číně určité těžkosti s ohledem na silnou konkurenci, která na čínském trhu je. To zapomněli ti, kdo Hálu brífovali, tomuto dobrému muži říci...

Vztah Česka k Číně podle sinologa prý výrazně ovlivnil "pád společnosti CEFC" a v roce 2018 i "dramatické zmizení šéfa této společnosti", který byl poradcem prezidenta Zemana.

Skupina Sinopsis má své standardní utkvělé představy: „Kruhy, které prosazovaly propekingskou orientaci (myslí se u nás), ji v podstatě prosazují dál, jen méně okatě. A není to jen prezident. V současné době někteří představitelé, třeba místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD), mají dost široké pole působnosti, aby v té věci působili dále“.

A pak ještě fantazíruje o tom, že euforie, pokud jde o čínské investice, opadla a „o dramatických incidentech“, jako byl třeba „pád společnosti CEFC“. To jsou příšerné bludy. To vypadá, jako kdyby Hrad spolu s Janem Hamáčkem snad usilovali o změnu prozápadní orientace naší země směrem k Číně. Tato "změna orientace" je fikcí ideologických blábolilů ze Sinopsis, protože republika je členem NATO a také Evropské unie. A byla to právě sociální demokracie a ve své době i M. Zeman, jako její předseda a premiér, kteří tuto prozápadní orientaci státu prosazovali.

Také já, když jsem byl premiérem, jsem plně podporoval zapojení ČR v rámci NATO a EU. Byl jsem však první, kdo hovořil o „strategii všech azimutů“. Česká republika jako ekonomika, která je založena na vývozu hotových produktů a dovozu širokého spektra surovin, musí usilovat především o diverzifikaci svého vývozu. A tedy o korektní vztahy s celým světem, včetně ekonomických mocností mimo západní svět, jako jsou Čína, Rusko, ale také třeba Indie, Japonsko či Brazílie. Nevidím proto nic divného na tom, pokud dnes prezident a nepochybně i současná vláda usilují o korektní vztahy s ČLR.

Čína má specifický politický systém, který je vzdálen od našich představ o liberální demokracii západního typu. To však neznamená, že bychom s Číňany neměli rozvíjet obchodní výměnu. Ale také třeba vytvářet příležitosti pro investice čínských firem u nás a českých firem v Číně.

Naši sinožrouti to mají ve vztahu k Číně o něco jednodušší v tom, že velkou část českých polotovarů, náhradních dílů, zkrátka české produkce, absorbuje německá ekonomika, ze které jsou již jako hotové výrobky, vyváženy následně do Číny.

A nejedná se jen o německý automobilový průmysl, který se pochopitelně velice stará o odbyt německých automobilů na obřím čínském trhu. Stará se o něj také německá vláda, která chce mít i v budoucnu vysoce korektní vztahy právě s Čínou. Problematiku lidských práv, kterou tak rádi rozvíjejí vůči Číně Američané a jejich čeští pomocníci, nechávají Němci až na vedlejší koleji. Odbyt hotových výrobků (a v nich českých polotovarů a náhradních dílů), je pro Němce prioritní. Čeští sinožrouti, včetně ideologů ze Sinopsis a ze stran české pravice, budou jistě kádrovat v případě svého volebního vítězství v říjnových volbách (které se jim naštěstí vzdaluje), i vývoz součástek pro automobilový průmysl do Číny prostřednictvím Německa... Alespoň tak to teď vypadá. Všichni tito lidé, by si ale měli povšimnout, že svět, za který nyní bojují své zpozdilé bitvy, tedy unilaterální svět dominance jedné světové velmoci, již skončil. A prezidentova cesta do Číny tak vůbec není „proti trendu“, jak se domnívá šéf profesionálních sinožroutů, ale naopak je velice „in“.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele