Podle mezinárodní dohody z roku 2008 kazetová munice nejen, že nemá být používána v boji, ale ona nemá být vůbec vyráběna, ani distribuována. Tento závazek podepsalo 120 zemí světa. Ne tak Spojené státy. Ty tuto nehumánní munici nyní hodlají distribuovat ze svých skladů na Ukrajinu, ale velmi pravděpodobně ji také ještě dosud i vyrábějí.

Kazetová munice v určité fázi letu po výstřelu exploduje a rozpadá se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. No, a pokud jde o nevybuchlé nálože, ty mohou představovat riziko pro civilisty i dlouho po skončení válečného konfliktu. A tak bylo jen logické, že se většina zemí světa včetně Česka připojila k Úmluvě o kazetové munici.

Je zřejmé, že ukrajinská protiofenziva se poněkud zadrhla. A Spojené státy ospravedlňují dodávky kazetové munice tím, že prostě „vymetají“ sklady, kde už toho mnoho jiného ve svých skladech nemají.

Proti použití kazetové munice vystupuje v současné době rázně zejména Kambodža. Na jejím území v době válečných operací Spojených států proti severovietnamské armádě, dopravující zbraně, munici a vojáky ze severního Vietnamu do jižního Vietnamu po tzv. Ho Či minově stezce v době války ve Vietnamu a později proti Rudým Khmerům, bojujícím proti proamerickému Lon Nolově režimu, došlo k masivnímu použití této nehumánní zbraně. V Kambodži zahynuly nebo byly zmrzačeny možná tisíce civilistů po skončení občanské války, neboť část této munice zůstala nevybuchlá. Je to tedy mimořádně zákeřná zbraň a Spojené státy a celý Západ se nyní snižují k použití nehumánní zbraně. Je otázka, zda k takovému činu má někdo morální oprávnění.

Na druhou stranu prezident Biden dal nyní jasně najevo, že meze podpory Ukrajiny jsou dány v konfliktu s Ruskem reálpolitikou. Rychlé přijetí Ukrajiny do NATO, jak se ho dožadují některé východoevropské vlády, včetně nesoudné české vlády, by přiblížily NATO na milimetry k jadernému střetu s Ruskem.

Mnohokrát po vzniku války na Ukrajině jsem psal o potřebě uzavřít mír. Válka je to nejhorší z možných řešení konfliktů mezi státy. Ukrajinské vedení v zásadě chce svými dobrodružnými akcemi zatáhnout země NATO do válečného konfliktu a je mu v zásadě úplně jedno, jak fatální důsledky by to pro svět mělo.

Také z úst českých politiků, mohu jmenovat jako odstrašující příklad např. ministra Lipavského, se čas od času dozvídáme, že jaderné hrozby ze strany Ruska se není třeba obávat, neboť se jedná z jeho strany jen o blufování. Že je to vlastně "papírový tygr".

Podobným bludem trpěla např. generalita rakouské armády v roce 1914, která v důsledku svého naprosto nedostatečného mezinárodního rozhledu byla ochotna se pustit do válečného dobrodružství se Srbskem, neboť předpokládala, že se bude jednat pouze o lokální a rychle vyřízeny válečný konflikt. Zkrátka, že, Rusko a Francie nechají po napadení Srbska Rakousko-Uherskem Srbsko vykrvácet, aniž by samy zasáhly. Výsledkem vyhlášení války Srbsku Rakouskem byl řetězec dalších vyhlášení války ze strany Ruska Německu a obráceně, ze strany Francie, Británie Německu a obráceně atd. Následovaly pak více než čtyři roky tvrdého střetu obřích rozměrů to s mnohamilionovými oběťmi zabitých mladých mužů i civilního obyvatelstva na obou stranách. Výsledkem bylo strádání lidí, smrt či zmrzačení vojáků a rozvrat evropského a světového pořádku, který v roce 1939 vyústil ve II. světovou válku. A nejen to.

„Belle Époque“, která skončila v létě 1914, se už nikdy nevrátila a minimálně tři evropské velmoci začaly po skončení I. světové války snít svůj sen o odvetě, který naplnili II. světovou válkou a hekatombami lidských obětí. Zkrátka špatný mír je lepší nežli jakákoliv válka. A dobrá válka neexistuje.

Lze očekávat, že Rusko, které kolektivní Západ není schopen porazit na válečném poli, bude požadovat po vyčerpání Ukrajiny a do značné míry i Západu, aby Ukrajina byla neutrálním státem. Což vůbec nevylučuje záruky její bezpečnosti ze strany velmocí. Představa, že bez naprosté porážky Ruska končící jeho bezpodmínečnou kapitulací je možné připojit zpátky k Ukrajině Krym a ruskojazyčných oblastech na východě a jihu Ukrajiny, jak si to myslí evropské politické elity, včetně těch českých, je fantaskní a nerealistická.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele